Jiřina Bohdalová (72) se včera topila v slzách. Jako málokdy v životě! Zmizel její humor, kterým tak ráda oblažuje své okolí, odešel vtip, vyhasla její jiskra v očích a její duši sevřel smutek. Tak ho měla ráda! Úžasného režiséra Karla Kachyňu (+79), který ji proslavil ve filmu Ucho a Fany a který tak její geniální herectví nadosmrti vryl do povědomí národa. Najednou ho měla před sebou v rakvi. "Co vám mám říct, když vám ze světa najednou zmizí takový člověk," vzlykala do kapesníku ve strašnickém krematoriu. Její pracovní vztah ke slavnému režisérovi za ta dlouhá léta přerostl v hluboký cit, lásku... "S panem režisérem jsem udělala dva své životní filmy, které byly zároveň nejtěžší a moje nejoblíbenější. Měla jsem svaté přání, aby se mnou udělal ještě jeden do třetice. Doufala jsem, že ho ještě ukecám. Škoda, byl to velký člověk, který tady nemá pokračovatele. Měla jsem ho tolik ráda,"zaslzela Bohdalová. Totéž si myslí i Jiřina Jirásková, která měla smuteční projev a to štěstí, že pod Kachyňou udělala filmy hned tři: kromě Sestřiček a Fany ještě navíc Kožené slunce. Když oběma herečkám také scenárista Jiří Hubač napsal na tělo snímek Fany, Bohdalová po zkušenosti s Uchem a Jirásková po úspěchu v Sestřičkách si samy vyžádaly jako režiséra Kachyňu. "On byl režisér, který udělal jeden jediný krok a já už věděla, co chce. Moc toho nenamluvil, ale herce dokázal vždy nenásilným způsobem donutit k nejlepšímu výkonu," vzpomíná nostalgicky Bohdalová. Kachyňovu režisérskému rozměru i nekonečné lidskosti se včera přišly poklonit samé velké herecké hvězdy. Jako první přijíždí ve své stříbrné fabii padesát minut před obřadem Jiřina Jirásková. Doprovázíme ji do květinářství před krematoriem. "Jsem bezradná. Ani nevím, jaké květy mám koupit,"rozhlíží se kolem sebe a pak ukazuje na tři oranžové růže. Prodavačku tím přivádí do rozpaků. "Jemináčku, já úplně zapomněla, že jdu na pohřeb a že mám chtít sudý počet. Je mně dneska z toho proslovu, který mám před sebou, nějak špatně. Poslední dobu sem do Strašnic chodím nějak moc často,"povzdechla si Jirásková. Herečku o smuteční projev poprosila sama Kachyňova manželka Alena Mihulová. "Jiřinka je náš rodinný nejmilejší přítel, velký člověk a především herečka, o které vím, že by si nikdy ze smutečního proslovu neudělala divadlo,"svěřila se nám plačící vdova, která se do režiséra Kachyni zamilovala při natáčení filmu Sestřičky, kde hrála právě po boku Jiřiny Jiráskové. Ta mluvila přímo skvostně. "Sbohem, pane režisére, kdo ale ví, třeba to není sbohem," loučila se s Karlem Kachyňou. Nejvíce slz vyjma rodiny rozhodně ronily Jiřina Bohdalová a Jiřina Jirásková, které si ještě v síni padly do náruče. "Jsme letité kamarádky a pana Kachyňu jsme milovaly,"upozornily nás svorně. Herecké nebe přišlo dát sbohem "Vážený pane režisére, milý Karle," oslovuje za všechny režisérského velikána Jiřina Jirásková. V obřadní síni strašnického krematoria by bylo v tu chvíli slyšet spadnout špendlík. Všichni si vzpomínají na ty nejkrásnější chvíle, které s Karlem Kachyňou zažili. A v hlavě toho, kdo ho neznal osobně, se promítly veškeré jeho natočené skvosty. Kráva, Lásky mezi kapkami deště, Smrt krásných srnců, Král Šumavy, Už zase skáču přes kaluže, Zlatí úhoři, Pozor, vizita! či Oznamuje se láskám vašim. Všichni ti, kteří ho měli rádi, vědí, že tenhle člověk určitě nežil zbytečně!