Zkušený herec Josef Somr (67) dal výpověď! Rozhodnutí předního člena činohry pražského Národního divadla je pro všechny pořádný šok. Premiéra hry Ronalda Harwooda Garderobiér, ve které měl vytvořit titulní roli Sira, se tedy ve Stavovském divadle nekoná. "Už nemůžu dál. Jsem už moc starý a slabý, a navíc jsem tu byl v posledních deseti letech velice nešťastný. Zatím zůstávám členem činohry a čekám, jak se k mé výpovědi vedení divadla postaví," řekl exkluzívně Blesku vyčerpaný a zdrcený Somr. Po třiadvaceti letech se Josef Somr rozhodl ze Zlaté kapličky odejít a vrátit hlavní roli v Garderobiérovi, i když do premiéry scházelo pouhých deset zkoušek. "Pochopil jsem, že na některé věci už nestačím. Jsem už moc starý a slabý a přecenil jsem své síly. Garderobiér je obrovské sousto. Rozhodl jsem se raději, že toho nechám. Vím, že bych to fyzicky ani psychicky nezvládl," upřímně přiznává Mistr Somr, který měl před šesti lety velké problémy se slinivkou a delší čas byl v bezvědomí v nemocnici. "Od té doby mi začala selhávat paměť a už není stoprocentní. Celé noci jsem se učil s pomocí magnetofonu. Někteří kolegové se sice podivují: Co jsem si to prý dovolil?" popisuje reakce Josef Somr, kterému je jasné, že za odřeknutí role těsně před premiérou bude patřičně penalizovaný. "Divadlo se mnou nemůže udělat nic jiného než rozvázat pracovní poměr a naprosto to chápu," dodává Somr, který v Národním divadle bude i nadále dohrávat své role v inscenacích Maryša, Pták Ohnivák a Obsluhoval jsem anglického krále. "Pokud bude vedení divadla stát o další spolupráci se mnou na bázi hostování v malých rolích, nebráním se jí. Nyní musím ale odejít," říká Somr. "Mám spoustu výhrad k činohře Národního divadla, ale jsem zatím jejím zaměstnancem a nemíním její činnost degradovat. U vedení panuje relativní spokojenost, ale v souboru tomu tak není. To si ale musí každý řešit sám podle svých možností. Teď mě čeká už jen sezení na "kibic lávce". Už nebudu muset nic ovlivňovat a být pokud možno zticha, když jde o závažné věci. Možná, že to souvisí i tím, že se mi v posledních letech v Národním divadle velmi nedařilo. Nebyl jsem dobrý a trápil jsem se. Byl jsem málo odvážný, ale měl jsem odejít už dřív. V podstatě jsem se spokojil s tím, že i průměr a podprůměr stačí k přežití, a teď jsem na to doplatil. Během jediné vteřiny jsem si v noci řekl: A dost! Už jsem dost starý a musím skončit" S tímto názorem ovšem kategoricky nesouhlasí Somrova divadelní kolegyně. "Spíš byl nucen hrát v průměrných hrách, ale jeho výkon byla vždy excelentní. Pokud byl podprůměrný, tak co potom odvádějí ti ostatní?" ptá se rozhořčeně. Podle ní byl Somr velmi nekonfliktní osobou. "Jen mlčel a o to víc asi trpěl vnitřně. Až v posledních letech začal říkat své názory nahlas," dodala. "Nejsem úplně fit, ale dýchám, chodím a žiju, a proto můžu být spokojený. Snad ještě nejsem úplně odepsaný do starého železa," říká s nadějí herec, který v současné době natáčí malou roličku ve filmu Mach a Šebestová a režisér Hynek Bočan mu nabídl roli ve snímku Uniforma. "U divadla jsem prožil nádherný život, a když mi to už nepůjde, nebudu nešťastný ani zhrzený," přiznává Josef Somr, kterému se po podání výpovědi ulevilo. Jako penzista si chce užít volna, jezdit na svou chatu a do rodného Vracova na Moravu za bratrem.