Blesk.cz: Suzanne, jak jste si užila koncert v Praze?

Suzanne Vega: Ach, bylo to opravdu velmi příjemné. Vždy ráda navštěvuji Prahu. Ve skutečnosti jsem přijela už o den dříve, abych si mohla prohlédnout město, navštívit knihkupectví atd. Opravdu jsem si to užila, bylo to skvělé.

Takže jste viděla i něco z Prahy?!

Ano, jezdím do Prahy už více, než 20 let. Spousta věcí se tu změnila, ale některé ne, jako Karlův Most nebo architektura. Je to tu opravdu krásné.

Je nějaký rozdíl mezi českým obecenstvem a fanoušky v ostatních zemích?

Ano, fanoušci jsou do toho zde opravdu ponořeni a chodí na moji hudbu opravdu dlouho. Chápou humor v písních, texty jsou pro ně důležité. Také zde mám přátele, to také pomáhá.

Zpívala jste s Českou skupinou Čechomor, jak tato spolupráce vůbec začala?

Víte, snažím se vzpomenout… Můj kytarista Gerry Leonard začal před lety spolupracovat s Karlem Holasem z Čechomoru. Produkoval tuším i jeho album. Od té doby jsme spolupracovali více a více, protože nás spojují folkové kořeny. Já dělám folkovou hudbu, oni dělají folkovou hudbu, tak jsme ji chtěli představit v moderní podobě. Naše spolupráce je taková přirozená.

Máte ráda nějaké další české interprety nebo skupiny?

Pamatuji si z doby před lety skupinu The Plastic People of The Universe, vystupovali v New Yorku. Také kytaristu Patti Smith, Ivana Krále, toho trochu znám. A mám ráda básníka Petra Vášu. Líbí se mi jeho tvorba.

Nyní trochu vážněji. Vím, že jste byla přítelkyně českého prezidenta Václava Havla. Jak jste se vyrovnala s jeho smrtí? Byla to velká ztráta pro nás všechny.

Ano, byla to velká ztráta. Ještě se mě to pořád dotýká, nás všech se to dotýká. Je to velká ztráta, zůstalo po něm prázdné místo. Vždy jsem se s ním ráda bavila o dění ve světě, o možnostech budoucnosti. Velmi mi chybí.

Myslíte, že byl otevřenější a přístupnější novým věcem, než ostatní Češi?

Není to tak, že bych znala tolik Čechů, abych mohla porovnávat. Ale byla jsem vždy ohromena, když jsem četla jeho knihy. On byl mužem své doby, toho času. Měl neuvěřitelný smysl pro morálku a dokázal říct „tohle je špatně“ a „takhle by to mělo být“. Pocházel z bohatší rodiny, ale vždy věděl, co je správné. Byl opravdu člověkem své doby. Unikátní člověk.

Máte s Václavem Havlem nějakou zajímavou historku?

Byla jsem tu před dvěma roky, šli jsme na výstavu a on mi vyprávěl o své divadelní hře. Procházeli jsme spolu výstavu a on chodil tak rychle, že jsem za ním běžela a upadla jsem. Otočil se na mě a já jsem předstírala, že se nic nestalo. Víte, byl starší než já, ale pohyboval se tak rychle, byla jsem tím ohromena. Tuto prohlídku si vždy budu pamatovat. Byl vždy laskavý, vyměňovali jsme si spolu e-maily a vždy byl tak laskavý.

Takže jste spolu stále zůstávali v kontaktu?

Ano, ale ne posledních šest měsíců, Byl vážně nemocný.

Vím, že máte dceru. Kráčí ve vašich šlépějích? Tvoří také hudbu? Poslouchá tu vaši, nebo má raději jiný styl?

Má ráda jinou hudbu. Mé songy také, ale to se měnilo s jejím věkem. Když byla mladší, měla ráda Queen and The Soldier, teď když je starší, tak má ráda Cracking. Nemá ale tolik ráda folkovou hudbu a kytaru. Má ráda piano, klasickou hudbu a RNB. Často poslouchá RNB. Její přítel je skladatel klasické hudby, takže tu má také ráda.

Tahle otázka je pro mě osobní. V 90. letech byl u nás nesmírně populární DNA remix vaší písně Tom’s Diner. Byla to opravdu velká věc, song se hrál v rádiích i v televizi. Byl to taneční remix písně, proč není více takových remixů vašich skladeb?

Myslím si, že je to dobrá otázka. Něco jsem čas od času zkusila, dokonce jsem spolupracovala s člověkem z DNA, jeho jméno je Nick Batt. Jsme stále přátelé, byla jsem s ním na večeři asi před dvěma měsíci. Čas od času spolu něco zkusíme… Je to opravdu dobrá otázka. Budu na to myslet. Připravuju nové album, takže možná budou další remixy. Mám ráda taneční hudbu.

Jaký je váš vzkaz pro naše čtenáře, pro vaše fanoušky?

Prosím, přijďte se podívat na mojí show. Připravuji novou show s orchestrem. Je to český orchestr a bude tam hrát i Čechomor. Bude to fajn. Všechny vás zdravím.