Kate Winslet se prozatím těší aspoň ze dvou Zlatých globů (druhý získala za roli ve snímku Nouzový východ) a konečně také z konfekční velikosti číslo 38. Kvůli Předčítači se totiž musela zbavit jednoho velkého mindráku.
Kate Winslet všichni dobře znají, a to nejen z Titaniku, kde se poprvé potkala se svým hereckým kolegou Leonardem DiCapriem (34). Oba dva Titanic vystřelil vstříc velkolepému Hollywoodu. Kate si pak pořídila rodinu a zahrála si třeba ve filmech Quills – Perem markýze de Sade, Hledání země nezemě nebo naposledy v romantické komedii Prázdniny, kde si kvitovala s Jude Lawem, Cameron Diaz a Jackem Blackem. „Odmalička jsem toužila stát se velkou hvězdou filmového plátna a za svým snem jsem si tvrdě šla. I když jsem od začátku věděla, že to je opravdu velký sen a cesta k němu nebude jednoduchá,“ vzpomíná dnes jedna z nejlépe placených hereček světa.
Posedlost vzhledem
Kate si kvůli svému snu v dospívání prošla i nejedním malým očistcem. „Měla jsem neustále mindráky kvůli své váze. Nic mi nebylo dost dobré, stále jsem chtěla vypadat jako ty dívky na obálkách prestižních módních časopisů. Málem jsem kvůli tomu skončila s bulimií nebo anorexií. Můj zadek mi silně připomínal fialově nakvetlou nabubřelou brokolici. Postupně jsem se dostala až na velikost 34. Ale naštěstí jsem se ubránila,“ vzpomíná Kate trochu melancholicky.
Jako řada dívek tehdy ještě netušila, co všechno zvládnou retuše fotografií. „Přijde mi až nehorázné, jak dlouho se vůbec nemluvilo o tom, že i herečky a modelky používají make-up a leckterý barevný flíček v jejich obličeji je retušován. Nadváha se dá také šikovně skrýt díky kostýmům. Mě, a myslím, že i řadu mých vrstevnic, snaha vypadat jako »Dokonalá žena« málem stála život,“ říká dnes otevřeně.
Závislá na hubnutí
Kate byla závislá na lécích na podporu hubnutí, později se stala závislou na hubnutí jako takovém. Když nedodržela nějaký svůj šílený hubnoucí plán, propadala depresím. „Díky bohu za to, že jsem si včas uvědomila, kam se to řítím. Dnes si sice vedle některých svých kolegyň i s velikostí 38 připadám tlustá, ale také si myslím, že na matku dvou dětí vypadám víc než dobře,“ dodává máma osmileté Mii a pětiletého Joea. A má pravdu. Od patnácti let žila jen na jablkách, čerstvé mrkvi a černé kávě. „Byl to hotový začarovaný kruh!“ přiznává. Dnes, ve třiatřiceti letech, vypadá lépe než kdy předtím, a navíc se jí díky cvičení podařilo získat i vysněnou štíhlou postavu.
Smůla na letadla
Od doby, kdy bláznivě hubla, se pro Kate Winslet hodně změnilo. Stihla se dvakrát vdát, má dvě děti a 6 nominací na Oscara navíc. A kde se hledá láska na celý život podle Kate Winslet?
„Se Samem (režisérem Mendesem, pozn. red.) jsme se znali už dlouho předtím, než jsme spolu začali chodit. Za všechno vlastně mohou teroristické útoky ze září 2001. Sam měl tehdy zarezervované místo přesně v tom letadle, které později spadlo na Pentagon. Jenže na poslední chvíli změnil plány a do letadla nenastoupil. Jinak by tu už dávno nebyl. První, komu tehdy volal, jsem byla já. A tam někde se to zlomilo a my si uvědomili, že náš vztah je vážnější, než jsme si do té doby přiznávali.“
Kate se Samem dodnes nelétají jedním letadlem zároveň, pokud to není nevyhnutelné. „V říjnu 2001 jsem letěla se svým tehdejším manželem Jamesem a Miou z Londýna do Dallasu. A celých sedm hodin předtím, než jsme měli vstoupit do amerického vzdušného prostoru, vyskočil nějaký chlap a řval, že je terorista. Byl to otřesný zážitek.“
Když o tom vypráví, v jejích očích se stále zračí hrůza. „Společně se Samem nelétáme v jednom letadle z prostého důvodu. Kdyby mělo spadnout, tak ať se aspoň jeden z nás může dál starat o Miu a Joea. Vždyť jsme klíčoví lidé v jejich životech,“ říká hrdá matka. Promění tedy letos konečně nominaci ve skutečnou zlatou sošku? „Byla bych moc ráda. Už si pomalu začínám říkat, že jsem nejčastěji nominovaná smolařka,“ směje se Kate.
PŘEDČÍTAČ: KATE WINSLET BYLY PŘEDLOHOU TYTO ŽENY
V dubnu bude mít českou premiéru film Předčítač. Kate Winslet si v něm zahraje ženu, která prožije milostný románek s mladším chlapcem. Pak záhadně zmizí. Oba se znovu potkají až po letech – ona, bývalá dozorkyně v koncentračním táboře, sedí na lavici obžalovaných. On, mladý právník, proces sleduje. Winslet je za ztvárnění Hanny Schmitzové nominována na Oscara. Její roli ale inspirovaly skutečné předlohy – nejkrutější ženy nacistického Německa.
Hlavní hrdinové filmu Předčítač, patnáctiletý student a třicetiletá průvodčí tramvaje, navážou svůj milostný vztah v rozbombardovaném Německu po válce. Nic není na svém místě, chybí řád, mnohdy i potraviny a nejzákladnější věci, potřebné k životu.
Romance s pachutí krve
Student a průvodčí se scházejí a milují u ní, ve skromném, špatně zařízeném bytě. Ona, Hanna Schmitzová (Kate Winslet), on, gymnazista Michael Berg (David Kross, později Ralph Fiennes) si své náhodné a osudové setkání v tramvaji nedokážou vynachválit.
Spatřují v něm ruku osudu, vychutnávají každou společnou chvilku, a protože mladík studuje a chystá se ke zkouškám z literatury, vybídne ho Hanna, aby jí předčítal nahlas. Chlapec čte. V posteli zní věty z Homéra, Goetha, Tolstého i Čechova. Ti všichni otevírají před Hannou dosud neznámý svět mezilidských vztahů, které jí byly dosud cizí. Chlapec o tom nepřemýšlí, je hrdý na svoji starší a zkušenou milenku a nedochází mu, že se s ním přátelí možná jen kvůli nedostatku dospělých německých mužů. Vždyť spousta jich padla ve válce, nebo byli v zajetí...
Zmizela beze stopy
Jednoho dne ale Hanna nepřijde na schůzku. Hoch spěchá k ní domů, jenže byt je prázdný. Zmizely všechny milenčiny osobní věci, zmizela i ona...
Potká ji až po letech, kdy jako student práv sleduje z galerie pro veřejnost proces s dozorkyněmi koncentračních táborů. Mezi nimi sedí i jeho Hanna, jako Ilse Kochová, dozorkyně z koncentračního tábora Buchenwald. A svět se pro mladého muže zhroutil.
Koncentrace zla
Film vznikl podle románu Bernharda Schlinka Předčítač (Vorleser, 1995), profesora dějin práva na Humboldtově univerzitě v Berlíně. Autor v postavě Schmitzové zhutnil vše, co ztělesňovaly a představovaly dozorkyně v koncentračních táborech německé říše.
V jednom z rozhovorů pro tisk uvedl, že podobných žen byly ve fašistickém Německu tisíce. „Většina z nich pocházela z nuzných poměrů, neměly mnohdy ani nejzákladnější vzdělání, ani představu o okolním světě. Jejich předností byla slepá a fanatická víra v Hitlera a jeho politiku,“ řekl spisovatel. Jeho Hanna Schmitzová je koncentrátem nemilosrdných a bezcitných služebnic ďábla. Většina z nich byla po válce spojeneckými soudy potrestána smrtí
GALERIE ĎÁBLOVÝCH VRAŽEDKYŇ:
Ještě počátkem roku 1945 Němci ve stovkách koncentračních táborů věznili kolem 750 000 lidí, což byl jen zlomek z celkového počtu zavražděných. Přesné údaje o ženách-dozorkyních mnohdy chybějí, přesto ale jsou známy portréty alespoň těch nejkrutějších.
Ilse Kochová
Manželka důstojníka SS Karla Otto Kocha, velitele »koncentráku« Buchenwald se tam stala neomezenou vládkyní. Vytvořila dokonce kapelu, která za ní musela běžet a hrát, když si vyjela na koni. Proslula krutostí, každý přímý pohled na sebe trestala smrtí. Jejími oběťmi se stávali zejména tetovaní vězni, nechala z nich stáhnout kůži a zpracovat na stínidla k lampám. V září 1947 byla odsouzena k doživotnímu trestu, 15. ledna 1951 se v bavorském vězení Aichach oběsila.
Irma Greseová
Dozorkyní v Osvětimi se stala ve dvaceti letech. Proslula na míru šitou černou uniformou SS a tím, že se mezi vězni pohybovala s nataženou pistolí v jedné ruce a s bičem, potaženým celofánem, v druhé – to aby se z něj dala lépe smýt lidská krev. Modrooká blondýna měla úspěch u mužů, stala se milenkou Mengeleho, kterému pomáhala se zvěrskými pokusy na dětech. Později si vycvičila dva německé ovčáky a naučila je trhat vězně zaživa. Po válce byla oběšena.
Elisabeth Volkenrathová
Ve dvaceti letech začala »pracovat« jako dozorkyně, v šestadvaceti, v roce 1947, ji pověsili. Mezitím stačila vystřídat koncentrační tábory Ravensbrück, Osvětim- Birkenau a Bergen-Belsen. Patřila k nejsurovějším katům v sukních, osobně vybírala vězně, kteří šli ihned do plynových komor, nebo na její soukromou šibenici. Proslula pořádáním opileckých orgií, při nichž osobně věšela vězně.