Kdo by od VILLA LUCIA čekal další lifestyleovou komedií, bude pravděpodobně zklamán. Hana Vágnerová, která je v propagačních materiálech zdaleka nejvýraznější, se objevuje jenom v úvodu a závěru této bláznivé komedii o loupeži. Režisér a spoluscenárista Michal Kollár, který celovečerně debutoval nedoceněným krimi easternem Rudy kapitán, o snímku hovoří jako o generační výpovědi a bláznivém příběhu první lásky. Lásky nejenom trojice bývalých spolužáků k jejich někdejší spolužačce Lucii, která s jedním chodí a druhý je z ní doslova poblázněný, a lásky dvojice zlodějských policistů k penězům ukrytým v Luciině vile, ale i lásky k filmu. Kollár chtěl totiž vzdát hold svým oblíbeným počinům jako Růžový panter anebo Ryba jménem Wanda a řadě dalších, které ho formovaly.  

Video
Video se připravuje ...

Kulový Blesk: Předabována Vágnerová hraje ve slovenské obskurnosti Villa Lucia pdc, klb, Marek

“Já jsem si během sledování říkala, že to je film, který by se hodil do dramaturgie festivalu Otrlého diváka,” nesmlouvavě soudí Jana Bébarová, podle níž Villa Lucia se místo klasických počinů blíží obskurnostem. “Iritovala mě spousta věcí. Jedna z nich je, že snímek se promuje hereckou hvězdou, která zde má jenom pár štěků a je ještě nadabována do slovenštiny. Jde o Hanu Vágnerovou, která je využita jako krásná žena, po které muži šílí - a která je jenom záminkou k rozehrání zápletky. Iritovaly mě herecké výkony, které mi přišly naprosto tristní, stejně jako mi přišly hloupé postavy a nechápala jsem, proč bych se o ně měla zajímat. Iritoval mě i způsob akčních scén, které jsou příšerně sestříhané, hlavně mají příšerné vizuální efekty a nechápu, proč se do nich pouštěli, pokud neměli peníze,” zprostředkovává své dojmy iritovaná Jana. 

Přišlo mi to rasistické a xenofobní. Rasistické v tom, jakým způsobem se staví k postavě Roma, kterého hraje Zdeněk Godla, jenž má taktéž lákat diváky. Xenofobní v tom smyslu, jakým využívá a dělá si legraci z ambasády jedné z asijských zemí a jak se obyvatelé ambasády chovají. I ženy jsou jenom rekvizity, které dělají, co muži chtějí,” odsuzuje Jana stvrzování společensky škodlivývh stereotypů. “Vzhledem k tomu, že film má skoro dvě hodiny a poslední půlhodina by tam nemusela být, říkám si proč. Proč? Proč?!”   

Přepálená délka

Marek Slovák její názor, stejně jako u Invalidy, nesdílí: “Jak jsi zmínila, že všichni jsou idioti, tak ano, je to založeno na tzv. idiot plot: zápletka se dává do pohybu jenom proto, že se postavy chovají značně nedůvtipným způsobem. Z toho má vycházet komika a humor, a tak to nemůže být šovinistické, rasistické anebo xenofobní, když idioti jsou ve výsledku úplně všichni: jak trojice mužů poblážněných do ženské postavy, tak i představitelé autorit - dvojka policistů, kteří pro kradení nejsou opravdovými autoritami, nebo Rom, který je nesofistikovaný jiným způsobem,” zareagoval Marek na jednu z Janiných výtek. 

Villa Lucia. (2023)
Autor: Bontonfilm/ Stanislava Topoľská

“Já naopak oceňoval, že vyprávění dává velkou skupinu postav dohromady. Akorát ze začátku je to problematické, protože nevíme, kdo má přesně jaký plán, komu o co jde, a tak je to spíše na opakované zhlédnutí, kdy doceníte, jak je co promyšlené, a že vše do sebe zapadá. Pro mě si to sedlo, až když se všichni dostanou do domu. Vila Lucia mi od té chvíle začala připomínat například rané snímky Dannyho Boylea jako Mělký hrob, kde jde o finance a o to, co vše se může podělat, což a vede k překvapivým a často komediálním scénám.”

Marek ovšem v jednom dává Janě za pravdu: “Souhlasím, že délka je přepálená, protože to má být odlehčená - i když značně komplikovaná - zábava. Tempo je značně nevyrovnané, začátek se na jednu stranu táhne, na druhou stranu je velmi rychlý, co se týče zorientování se ve velkém množství postav a jejich záměrů. Pak to má být akční v závěru, ale má to velkou spoustu epilogů,” stěžuje si, že skoro dvě hodiny je moc. “Film je nadprůměrný díky kompozičnímu talentu Michala Kollára: jak co do sbíhání jednotlivých linií, tak i nasnímání scén, i těch akčních,” vyzdvihuje Marek největší klady.

VILLA LUCIA má od iritované Jany 10 %, a to jenom proto, že dle ní horšího Invalidu hodnotila níž. Marek si naopak myslí, že Invalida byl lepší, ale Kollárova druhotina je taktéž dobrá žánrovka, a tak dává 70 %.

Spider-Man přepisuje historii!

SPIDER-MAN: NAPŘÍČ PARALELNÍMI SVĚTY je pokračování animovaného Spider-Mana, za který tvůrci získali Oscara v kategorii Nejlepší celovečerní animovaný film. S druhým dílem jsou ambice zjevně ještě větší. Jednak jde o prostřední část zamýšlené trilogie, jednak na snímku dělal největší štáb animátorů a animátorek, jednak se stopáží dvě hodiny a dvacet minut jde o nejdelší americký animovaný film.

I Marek považuje Napříč paralelními světy za pozoruhodné, což bylo při hodnocení jeho oblíbené, až nadužívané slovo: “Kdyby takhle dopadaly a vypadaly superhrdinské snímky, tak je to doklad toho, že daný žánr anebo produkční cyklus se úplně nevyčerpal a může být pozoruhodný. Pozoruhodný je už samotnou animací, která se střídá podle toho, v jakých animovaných světech se nacházíme, případně se proměňuje v návaznosti na to, jaké emoce postavy prožívají, pociťují, sdílí či nesdílí. I díky tomu je to emocionálně působivé - a už to samo o sobě je u něčeho do jisté míry zaštítěného logem Marvelu  unikát,” oslavuje Marek poslední superhrdinskou podívanou. 

Spider-Man: Napříč paralelními světy. (2023)
Autor: Falcon

“Kdybych to měl říct hnusně, tak Marvel produkuje filmy pro emocionální mrzáky, ve smyslu, že pokud je tam cokoliv nejednoznačného, znepokojivého, tak to musí být odlehčené vtípkem, aby to bylo pro většinové publikum přijatelné a přístupné. U Spider-Man: Napříč paralelními světy tomu tak není. Máme naopak dlouhé scény, kdy postav spolu mluví, rozebírají své emoce, kdy vztahy mezi dcerou a otcem či otcem a synem jsou řešeny, otázky viny, zodpovědnosti, jinakosti, anomálie ve společnosti jsou rozebírány velmi komplexně, velmi důmyslně, velmi chytře,” nebere si Marek servítky a pokračuje v adoraci. 

“Pozoruhodné je i přejímání postupů komiksů: způsoby animace, dělení políček, návaznosti scén nebo záběrů, řadu různých odkazů, pojetí prostoru, překreslování políček z komiksů…” uvádí Marek, v čem všem je dílo… pozoruhodné. “Co se týče blbnutí s paralelními světy a konvencemi vyprávění, tak to za sebou nechává druhého Doctora Strange či posledního hraného Spider-Mana. Co se týče experimentování s možnostmi média, je to v něčem pozoruhodnější než Hulk od Anga Lee.” 

Pozoruhodnému Spider-Manovi s podtitulem Napříč paralelními světy dává Marek 90 %, protože je jedním z nejlepších snímků se superhrdinou, a to nejenom těch animovaných.

Jak se povedl český ERHART, který je kritický k devadesátým létům i ke zkorumpovaným podnikatelům s politickými ambicemi? A proč severské drama NIC o vzájemně si ubližujících dětech mělo raději zůstat na papíře, potažmo na divadle? A jaké byly zážitky Jany z Cannes, kde jedla kaviárové tousty a dívala se na filmy, zatímco děti na světě hladoví? Dozvíte se, pokud si poslechnete Kulový Blesk! 

Fotogalerie
40 fotografií