23°C
Štěpánek se tam loni na podzim představil v moderní úpravě Čapkovy Bílé nemoci, a to v roli Maršála. V ní v roce 1937 ve slavném filmu Hugo Haase (†67) exceloval už jeho otec Zdeněk (†71).
„Martin byl můj kamarád od studentských časů na divadelní fakultě,“ říká režisér hry a ředitel Hálkova divadla Adolf Toman. „Hostoval u nás i v inscenacích Obsluhoval jsem anglického krále a Na tý louce zelený. Vždy nejen jako bezvadný profesionál, ale taky člověk s přátelským přístupem k naší nymburské herecké družině,“ řekl Blesku Toman. Jeho i kolegy také odchod Štěpánka nesmírně zaskočil a zarmoutil.
Otec by byl na něj hrdý
Hostování v Čapkově dramatu se stalo asi poslední velkou divadelní příležitostí herce s nelehkým profesním i lidským údělem. Nymburští ještě pořád nemohou uvěřit tomu, co si jejich proslulý pražský kolega sám zrežíroval. „Je nám to strašně líto. Bylo báječné sledovat zblízka jeho práci, vidět, jak s léty jde do podoby i herecké velikosti svého otce. Pro nymburské divadelníky bylo vždy ctí přivítat ho mezi sebe, ale české divadlo jako takové mu, myslím, zůstalo mnohé dlužno,“ svěřil se Jiří Teper, jeden ze Štěpánkových spoluhráčů v Bílé nemoci.
