"Začneme hrát České nebe po třetím zvonění. S herci jsme se dohodli, že bez vzpomínky. Jinak bychom to odehráli špatně,“ rozhodl Svěrák.
Sál burácel smíchy
Na jeviště přišel už během třetího zvonění, a bez hnutí brvy jel podle scénáře. Netrvalo ani dvě minuty a sál burácel smíchy. Svěrák ukázal, že řemeslo postavil i nad ty nejniternější city. I když všichni měli v hlavách událost, která je před několik dny tak zasáhla. A tak ve stejnou chvíli, kdy se lidé smáli, v předsálí plápolaly svíčky u černé vlajky. A také mezi květinami, které tam přinášeli lidé před představením k fotce Smoljaka s černou stuhou. Byly mezi nimi i děti!
Hlediště bylo jinak narvané k prasknutí a sál aplaudoval každou chvíli. A hlavně se smál. To blažilo nejvíce Svěráka, který také včera rozhodl, že Divadlo Járy Cimrmana jede dál. A to přesto, že kvůli Smoljakově smrti už žádná nová hra nebude. "áme patnáct her, lidé na ně chodí, další není třeba,“ prohlásil.
