Pohled na sedmačtyřicetiletého kancléře Mynáře utvrzuje v pocitu, že oblečení bere jako jednu z pák motoru své přitažlivosti. Vše napovídá, že náleží mezi houf parádníků, kteří bytní přiměřeně k věku, jejich bříška jsou na hraně padesátky hájená, a i když nejsou jak se říká šlank, volné košile a poněkud neforemné obleky se jich netýkají. Tito chlápci totiž naopak mají košile i kvádra vyštíhlená, o kapku těsnější než by měla být, neboť míní, že slim silueta mladistvému dojmu nahrává.

Frajeřina versus kultivovanost

Na tělo je i krátký, na první pohled luxusní svrchník z šedého vlněného sukna s ozdobnými, kontrastně barevnými záplatami, připomínajícími venkovská tvídová saka britských aristokratů, jež se zabydlela i v historickém šatníku amerických středoškolských profesorů…

Převlečníku, který by naše babičky nazvaly utíkáčkem, v novodobém rádoby dandy stylu v podstatě (opravdu jen v podstatě) konvenují módně úzké nohavice kalhot, zřejmě patřící k obleku. Volba kvalitních pískových polobotek k šedé a šmolkově modré sice klasické kombinaci barev poněkud protiřečí, ale odsudek nezasluhuje.

Degradace Hradní stráže: Úředníkovi Mynářovi vzdávají poctu jako Zemanovi

Hradní stráž vzdává poctu Mynářovi.
Spíš svědčí o touze dráždivě vybočit. Přes kříž zavěšená torna s typickým kanafas vzorem luxusní zn. Louis Vuitton rovněž není aktem vyloženého nevkusu, ale poněkud dojemným projevem provinční touhy býti světovým, stylotvornými značkami puncovaným švihákem.

Snaživí šviháci, jež se snaží býti atraktivní, dostat se do první módní ligy a selhávají na citu pro věc, tady byli, jsou a budou. Za doby totality stáli v jejich čele veksláci, pinglové, taxikáři. Po listopadu je vystřídali úspěšní podnikatelé, poté se přidala část marnivé politické sféry.

Muži, co objevili boty oxfordky, pletli si klasické britské košile s italským kýčem a mikiny s luxusními nášivkami brali jako tres chic… O ženách, pro něž byl vrcholem elegance hedvábný značkový šátek a značková taška LV (ty lepší měly později Dior a Hermes jim stále zůstal vzdálený) nemluvě.

Taková je realita a pan kancléř Mynář se na ní podílí. Ani on zcela nechápe, že noblesa je nenápadná, touze po efektu vzdálená. To, že na Hradě je jistě za dandyho, na tom nic nemění. Jeho styl si hold Hradní stráže nezaslouží, ale ostatně to ani jeho postavení ouřady.