9°C
„Bože, to je nechutné,“ povzdychla nad otištěnou reakcí Jiřího Krampola v deníku Blesk jistá, elegantní padesátnice. Cestovala v metru na trase C a tahle replika patřila muži vedle ní.
„Co tam píší,“ on na to. „Kramol stupidně vyvrací obvinění, že po kámošce své ženy vyžadoval sexuální služby. Sex ve třech.“ „Co se divíš, on přece nikdy žádný intoš nebyl. Tohle je lidový chlapík, žoviální frajer ze Žižkova, miláčku,“ odvětil on. „Jistě, ale proč říká, že souložit s paní, co jej obvinila, by nemohl ani po pytli viagry? Stejně jako by to nedal s Krakonošem?“
„S Krakonošem?“ „Ano, s Krakonošem, a zároveň přísahá, že za normálních okolností furt může, je náramně potentní a dal by si říct i se spoustou seniorek, s nimiž besedoval v Unhošti.“ „Proboha o čem v Unhošti besedoval? Víš, že tam bydlela moje tetička Milada? Říkal jsem ti to někdy?“ „Neříkal. Kramol mluvil na téma Stáří je stav mysli.“ „Stav mysli? Hmmm. Tak to sedí. Hele, pojď se bavit o něčem jiným, já nemám na takový nesmysly náladu. Vždyť je to hnůj... On už měl dávno se svými omletými fórky skončit, ženskou, co má doma, dát na léčení. Nejlépe na plastiku mozku. Tu jí ještě nedělali. A o tý paní, co ho obvinila, si taky nedělám iluze,“ uzavřel debatu štíhlý, elegantně vypadající muž. Možná také důchodce… „Tebe že to nebaví? Nech toho. Jindy si tyhle cvoky dáváš natvrdo. Proč se tak rozčiluješ?“ „Protože mám hlad,“ pronesl.
Kdo ještě si zkusí orální sex?
Troufám si tvrdit, že debata, kterou jsem mezi stanicemi Háje a Vyšehrad odposlechla a jisté její repliky si poznamenala, poměrně dobře charakterizuje obecný názor veřejnosti na absurditou zavánějící kauzu Krampol. Rozhovorem s panem Krampolem na téma jeho obvinění počínaje, hysterickým, těžce vulgárními výrazy prošpikovaným prohlášením jeho labilní Hany, jež učinila den předtím, konče. Nemá cenu je rozebírat, odkazy na články server Blesk.cz přináší. Důkazem veškeré absurdity budiž část vyjádření paní Krampolové k obvinění manžela: „Chtěli jsme jít už s Jirkou do postele, byli jsme unavení, Jirka mi ale říkal: Buď slušná a pusť ji dál.“ Podle Hany si Szabová řekla o sklenku vína a ona, která alkohol pít nesmí, si z rozrušení nalila také. „Potom ta šílená osoba začala mlejt o sexu a mě to tak rozzuřilo, že jsem šla pro další láhev. Když jsem se vrátila domů, našla jsem Szabovou s Jirkou v posteli. On si šel unavený lehnout a ona vlítla za ním a zkoušela s ním orální sex. Tak jsem na ni okamžitě vlítla taky, ona mě zmlátila a rozbila mi telefon….“
Hana se zapřísahá, že to, co říká, je pravda. Zároveň jedním dechem tvrdí: „Stal se ze mě regulérní blázen a strašně si přeju, aby mě někdo vyléčil.“ A její manžel občas prohlašuje: „Neberte prosím moji ženu vážně. Dočista se zbláznila…“ Mimochodem takto reagoval v lednu, když manželka volala před půlnocí do Blesku, kterému se svěřila: „Manžel mě nutí, abych s ním a mojí kamarádkou šla na trojku!“ Tou kámoškou byla žalující.
Psychiatr Cimický míní, že: „Hana Krampolová je citlivá osobnost, která se z prostředí odlišného ocitla ve světě divadla a showbyznysu. Její manžel je hvězda a obdivovaný herec sršící vtipem. Je těžké si vedle takové silné osobnosti zachovat zcela svou tvář. Výkyvy v jejím chování na veřejnosti jsou podmíněny nejistotou a nevhodnou korekcí alkoholem. Alkohol také velice často vzbuzuje agresivitu.“ Terapii vidí MUDr. Cimický v trvalé abstinenci, zařazení do aktivit, které by jí byly blízké, naplnit den tím, v čem může být prospěšná a užitečná. Větší zátěž korigovat vhodnými medikamenty. Po jakých vhodným medikamentům paní Krampolová nyní sáhne, těžko říci. Trvalou abstinenci má predikovanou jako Iveta Bartošová. Ani jedna se jí nedrží. Nicméně Hana s Jiřím to Ivětě s Pepou v bulvárním dostihu bizarností dost natřeli. Ten pán v metru na trase C se v podstatě nemýlil. I když měl hlad.
