Tolik radosti v očích krásné herečky dlouho nikdo neviděl. „Gejzír je tu prý nejlepší,“ doufala ještě před dostihovým závodem Adéla. „Vsadili jsme si na radu pana Váni. Je to skvělé, měl pravdu, opravdu jsme vyhráli,“ neskrývala své nadšení Adéla. A jako správná hospodyňka houkla na milence: „Zlato, jdu ji vyzvednout!“ A už byla pryč.
Langmajer se tvářil, že se ho to příliš netýká, nicméně v hlavě již spřádal plány, jak s penězi naloží. „Roztočíme to, bude to velký, to je jasný,“ usmíval se, ale pak se umoudřil a řekl, že lehce vydělané korunky raději věnují na nějakou charitu.
Což je sice záslužná myšlenka, ale herec by si měl v prvé řadě pořídit slušné oblečení, aby vedle Gondíkové přestal dělat ostudu. O pár hodin později totiž hrdličky načapali fotografové na opravdu luxusním večírku bankovní společnosti, který byl celý ve stylu 20. let. A bohužel pro Langmajera ho zvěčnili v tom samém ohozu, co měl právě na dostizích.
Zatímco Adéla byla elegantně oblečená, jelikož měla černé šaty a lodičky, Jiří měl na sobě to samé vytahané tričko, nevhodné kraťasy a pár promile alkoholu v krvi. Budiž mu to odpuštěno, zřejmě si uvědomil, kolik peněz během pár vteřin vydělal a místo na charitu investoval do své dobré nálady... Snad mu vydrží...
