Ztratil jste někdy housle?

"Jednou jsem je zapomněl v hospodě. To byl zrovna drahý nástroj, a ještě půjčený! Číšník mi je schoval, věděl, že je druhý den určitě budu hledat. A dvakrát mi je ukradli, jednou v Holešovicích, podruhé na Smíchově."

Že jste na nich sáňkoval, to je pravda?

"Dole na futrálu byly takový cvočky a ono to krásně jezdilo, akorát že jsem je trošku rozsedl. Když jsem přijel do hudebky, viděl jsem, že housle jsou na dvě části. Panu učiteli jsem řekl: Ježíš, nevím, jak se to mohlo stát, ale táta má doma spoustu lepidel."

Fotogalerie
1 fotografie

Kdysi jste pracoval na pile, to už byste se teď asi neodvážil.

"Proč ne? To byla hezká práce, voňavá, ale na prsty to bylo trošku nebezpečné. Dělal jsem na pile, jelikož jsem ve třetím ročníku propadl z houslí. Táta řekl: Když si nevážíš toho, že chodíš do školy, budeš si vydělávat peníze sám. Byl jsem půl roku na pile, dva roky na vojně, a pak jsem dělal z houslí reparát."

Sloužily vám housle k okouzlování dívek?

"Rozhodně. A řekl bych, že housle jsou daleko kouzelnější než kytara, protože na kytaru hraje každej jouda, kdežto na housle..."

A tak jste toho využíval. Nebo zneužíval?

"Už od dětství jsem toho zneužíval. Tak od dvanácti. V houslové třídě se kluci třeba styděli hrát, já jsem se nikdy nestyděl, ba naopak, dával jsem najevo, že na ty housle hraju a že mi to docela jde."

Vzpomenete si na nejabsurdnější místo, na kterém Čechomor hrál?

"Myslím, že jsme hráli úplně všude, dokonce i na poli. A já, když jsem studoval, jsem hrál i v punkevní jeskyni Macocha. Když jsme jeli na té lodičce, říkám klukům: Tady musím zkusit zahrát..."

Jak oslavíte letošních dvacet let Čechomoru?

"Už jsme to trochu slavili, jeli jsme na turné s Divokým Billem, hráli jsme spoustu věcí dohromady. Co také stojí za zmínku, v rámci naší Kooperativa Tour teď spolupracujeme s Pomocnými tlapkami, což je občanská společnost, která vychovává asistenční psy pro hendikepované spoluobčany."

Texty vašich písniček bývají až hororové.

"Jsou to příběhy ze života, lidé se z toho chtěli vyzpívat. Ale máme i veselé: Já si tě má milá nevezmu, vždyť ty jseš podobná medvědu. Má milá, rozmilá, máš pěkné kolena, pusti mňa mezi ňa, budeme rodina. To je krásná poetika, ne?"

Kamarádíte, jako správní muzikanti, s alkoholem?

"Už jsme uzavřeli příměří, každý z nás si ten svůj rybník vypil, nikdo neměl žádné problémy, že by musel někam na léčení. Když už pijeme, tak něco dobrého."


Stáhněte si zvonění

Teče voděnka

203666 pošlete na 907 99 30

Cena SMS 30 Kč.

Provozuje Ringier. Více v tiráži.