Emil Hrubý byl v 90. letech nepřehlédnutelnou postavou (nejenom) plzeňské hudební scény. Proslul osobitým vystupováním, smyslem pro humor a pověstí vyhlášeného „pařmena“, kterého znala široká komunita fanoušků i muzikantů. Podle dostupných informací zkolaboval během oslavy narozenin svého kamaráda Jana Rampicha (60), taktéž punkového muzikanta a zároveň známého chartisty.
Smutnou zprávu potvrdil redakci Plzeňské Drbny známý plzeňský výtvarník, grafik a textař Jan Košťál. „V sobotu se Emil s námi zúčastnil oslavy narozenin Jana Rampicha. Měl dlouhodobější zdravotní problémy. Během oslavy se mu udělalo špatně a upadl do bezvědomí. Na místě mu lidé poskytli první pomoc ještě před příjezdem záchranné služby. Bohužel se nám teď potvrdily informace z nemocnice, že Emil zemřel…“
Na sociálních sítích a v hudební komunitě se po zveřejnění zprávy začaly objevovat desítky vzpomínek a kondolencí. Vzpomínku zveřejnilo například plzeňské Divadlo Pod Lampou. „Legenda a kamarád - budeš chybět!“ Na Emila Hrubého zavzpomínal i hudební publicista, textař a zpěvák Petr Korál (57). „Emil byl naprosto jedinečnej originál. Úplně ve všem. Mimo jiné nevyčerpatelná studnice sarkasmu. Měl jsem ho rád,“ uvedl smutně.
S emotivním vzkazem se připojilo i hudební vydavatelství Guerilla Records. „Dokouřil a odešel. Byla s ním sranda, nebral nic vážně a ze všeho měl prdel. Jistě byl takovej i v poslední chvíli. Na tebe se zapomenout nedá, milý brachu…“ Také Hospoda Pod Kopcem, kde se konala osudná oslava, veřejně vyjádřila svou soustrast. „Odešla legenda. Díky za všechno, Emile! Ty a tvůj skvělej smysl pro humor nám tu budou chybět.“
Hudební dráhu začal Emil Hrubý ve skupině Chronická nevinnost. Zásadní zlom přišel v roce 1989, kdy se stal frontmanem punkové kapely Požár mlýna. Ta vznikla původně s úmyslem odehrát jediný koncert, nakonec se však stala jedním ze symbolů západočeské punkové scény. Největšími hity skupiny byly skladby Opičí král, To jsem ale šikula nebo Halušky z chlastu, která si mezi fanoušky získala kultovní status.
Kapela vydala tři alba, nejznámější je to vůbec první s názvem Pardálí slzy růžových námořníků, a fungovala až do roku 2003, kdy se rozpadla. O deset let později se její členové znovu sešli na vzpomínkovém turné, které připomnělo nejslavnější období jejich působení. Vedle Požáru mlýna ale Hrubý působil i v dalších hudebních projektech, například s kapelami Náhradní díly lidí, Bradavice nebo Pilsner Oiquell.
Odchod Emila Hrubého znamená pro českou punkovou scénu ztrátu jedné z jejích nejvýraznějších osobností, co byla výraznou a respektovanou osobností plzeňského hudebního podhoubí. Pro mnohé fanoušky i muzikanty zůstane navždy symbolem svobodného ducha, osobitého humoru a nezaměnitelné energie, kterou po desetiletí rozdával na pódiích i mimo ně…
