Těšíte se na babičkovskou roli?
„Strašně! Má se to narodit okolo Mikuláše, termín je třetího prosince. A už nám i prozradili, jak se bude jmenovat. Všichni se na tom ujednotili. Bude to Toníček!“
To je krásné české jméno.
„Toník Staš. Hrozně jsem chtěla buď Františka, nebo Toníčka, a ne že by mi vyhověli, ale oni se na tom oba dva ujednotili. Měli jména nalepená na koupelně, na skříni, nad postelí a zkoušeli si, které by to bylo. A najednou přišli a řekli – my chceme Toníčka! Tóny, Antonín, Tonoušek, Tonínek... Nádherné jméno!“
Máte mnoho pracovních závazků, neustále hrajete. Jak to stihnete být babičkou?
„No, budu muset to stihnout, protože mám špatné svědomí ze svých synů. Kdybych mohla vrátit čas, tak to všecko vrátím a užiju si to mnohem víc. S paní na hlídání to není ono a nestojí to za to. Celou svoji popularitu bych vyměnila za to, abych mohla být se syny. Nestojí to za to. I když je to fajn, nedá se to porovnat.“
Omezíte trochu práci?
„Teď to klidně udělám. Samozřejmě jsem si naplánovala už rok dopředu, takže je možné, že něco zruším.“
Čeká vás něco nového? Nějaká nová pracovní výzva?
„Až příští rok. Samozřejmě divadelní. Už jsem teď jen divadelní herečka. Baví mě to, naplňuje, a nemám vůbec problém, že jsem se vzdala natáčení.“
Simona Stašová Petr Macek, Lukáš Červený
Před kameru vás to zpátky netáhne?
„Ne, ne, ne, absolutně ne! Takhle s vámi si pokecám a je to fajn, ale že bych chtěla – kamera, klap, pojďte to ještě jednou... To ne. Mám své divadlo a hlavně na to můžu mít daleko větší vliv. Vyberu si spolupracovníky, zasahuji do scénáře, je to moje dítě, rozumíte? A to je fantastické. Mám svého režiséra Vladimíra Strniska. Bude to devátá věc a můžu to snad prozradit. Napsal to slavný španělský autor Alejandro Casona a jmenuje se to Stromy umírají vstoje. Ale bude to mít ještě... aby to nebyl smutný název, protože je to tragikomedie.“
Zasmějeme se?
„Bez debat. Je to pořád humorné, ale i hluboké. Dnes mám ráda věci s nadějí. Lidé vědí, že když jsem to já, nedám jim nějaké drama, aby odcházeli s depresí. Ale má to obrovitánskou hloubku. Málokdo se do toho chce pouštět. Vidím to jako komedii, a pak to samozřejmě dostane trochu ránu do vazu. Ale končí to zase nádherně, je to famózní rodinný příběh.“
Ale třeba přece jen přijde ještě nějaká filmová nabídka, které neodoláte.
„ Až budu starší, jako byla Meryčka Rosůlková, tak něco jako je Taková normální rodinka... Tu bláznivou babičku si jednou zahraju!“
Bohdalka má radost
Radost z výběru tradičního českého jména neskrývá ani nastávající prababička Jiřina Bohdalová (94)! „Rozhodovali se mezi Tondou a Františkem, což byl můj tatínek. Možná to ale ještě zvolí jako druhé jméno,“ směje se herečka. „Jinak Antonín – Tony je krásné jméno, hudebně znějící. A může s tím i do světa, je to mezinárodní. Mám obrovskou radost,“ dodává.
Křest knihy synovce
O víkendu Simona uspořádala křest synovci Janu Dartovi Stašovi (42), který vydal fantasy román s názvem Edor: Počátek. „Jeho dědeček Luboš a můj tatínek Břetislav byli bratři. V té knize stvořil úžasný svět kouzel, pletichaření, zrad a hrdinských činů. Je nádherné mít takovou fantazii,“ říká Stašová, která se chystá pomoci i švédské neteři Pavlíně, která bude v Česku studovat.
