Vrátila se zpátky k hercově vnučce, publicistce a moderátorce Pavlíně Wolfové (52). „Můj dědeček zapomněl před třiceti devíti lety dýmku u kameramanů v Československé televizi. Včera mi ji syn jednoho z nich vrátil. Dík,“ sdělila vděčně Pavlína. Mělo to tak být! Třeba právě tahle hrála před kamerou, když penzista Mrázek vyšetřoval na Kampě případ „V tom starém domě“ z volného pokračování Hříšných lidí s názvem Panoptikum města pražského.
35 kousků
Dýmku kouříval na lavičce v hercově rodné Přelouči už jeho tatínek. „Nemohu však říci, že ta dnešní moje dýmkařská slabůstka má své kořeny v tatínkových přeloučských dýmkách, jichž měl ve své plyšem vykládané vitrínce několik desítek. Určitě jich bylo víc, než mám dnes já. A věřte mi, mezi těmi mými pětatřiceti exempláři není ani jedna jediná z těch tatínkových. Zmizely, nevím kam,“ svěřil herec a dabér v knize Šest dýmek Františka Filipovského.
Může za to Werich
Zájem o dýmky v plné síle v něm probudil teprve Jan Werich (†75). To už byl Filipovský členem Osvobozeného divadla. „Jan Werich byl dokonale informován o všem, co s dýmkami souvisí, co která potřebuje, jaké má mít náležitosti, jak u ní nesmírně záleží na dřevu, z něhož je vyrobena, či na materiálu pro náustek. Věděl snad o všem, co způsobuje rozdíly mezi jednotlivými dýmkami a jejich kvalitou,“ ujišťoval herec.
Cigára náhradou
Na cigarety Filipovský žehral, ale někdy nebylo zbytí. Třeba když přestávka v natáčení byla jen tři minuty. „Vždyť samo nacpání a zapálení je jistý obřad, který trvá pět minut, neřku-li víc. Zapálím si pak samozřejmě cigaretu. Co jiného mi zbývá?“ hořekoval herec s tím, že dýmka je prostě předmět, který se laská. „Cigareta se zahazuje. I doutník se zahazuje. Dýmka zůstává, tím je určen její majestát,“ vyznal se.
Jak se Jan Werich mohl stát prezidentem. Videohub
Dvě fajfky měl od Wericha s Voskovcem. Parkerovku dostal ke sté repríze Caesara, dýmku Dunhill ke stopadesátce Těžké Barbory. Obě byly jeho favoritkami, ale dunhillka královnou.