Stalo se vám někdy, že jste byl blízko smrti?

„Kdysi před lety jsem šel před nedělním obědem kontrolovat elektrokotel. Dělal jsem to běžně, ale tentokrát jsem se nedopatřením dotkl kovovým montážním klíčem drátů a dostal jsem pecku. V tu chvíli se mi srdce rozbušilo mimořádně rychle a intenzivně.“

Co jste si pomyslel?

„Stál jsem, rozpažil ruce a čekal, jestli upadnu nebo co se stane? Připouštěl jsem myšlenku, že možná končím. Rodina čekala u oběda u stolu a bylo by dost nepochopitelné, pokud bych takto umřel. Kdybych se dlouho nevracel, tak by manželka řekla: Děti, kde je táta? Ony by pro mě šly dolů a řekly by: Táta leží. Tak jsem si říkal: Aha. Stačí ťuk a seš pryč.“

Stalo se vám ještě někdy něco podobného?

„Letos v březnu.“ Po půlnoci jsem cítil, že mám v krku hodně hlenu, tak jsem si šel odplivnout do koupelny a v tu chvíli se mi zavřel krk. Nemohl jsem dýchat. Nedokázal jsem vtáhnout do sebe žádný vzduch. Předtím jsem nikdy nic podobného nezažil a doufám, že už nezažiju.“