„Moje rodná Opavo. Jak moc je mi líto, s čím se opět po letech potýkáš. Soucítím se všemi lidmi, kteří jsou postiženi povodněmi. Myslím na vás a posílám hodně sil,“ napsala v neděli na Instagram. „Velký respekt a obdiv všem záchranným složkám, které neúnavně pomáhají,“ uvedla v příspěvku, který podepsala jednoduše „Ivana“, jako by se i po letech cítila jednou z Opavských…
Ivana Gottová se narodila v Opavě 20. ledna 1976 jako Ivana Macháčková a vystudovala tam také střední zdravotní školu. Její rodiče – Petr Macháček a Blanka Krejčí – se rozvedli, když byly Ivaně teprve čtyři roky. Podle dostupných informací byl vztah Ivany a otce dlouhá léta pod bodem mrazu. Až před lety se měli usmířit a Petr oslavil s dcerou i její svatbu s Karlem Gottem. Jejich znovunalezené rodinné štěstí však netrvalo dlouho, otec, který pracoval na Opavsku jako geodet, zemřel na infarkt ve věku 63 let v roce 2012.
Opava se nyní potýká s velkou vodou, která začala zaplavovat město v nedělních brzkých hodinách, na sídlišti Kateřinky voda místy dostahuje stále až dvou metrů. Podle informací ČTK řeka Opava v Opavě a Krnově už kulmimovala, opadává jen velmi pomalu. Aktuální informace sledujte v naší ONLINE reportáži.
Svaz průmyslu a dopravy ČR chce u vlády vyjednat podporu pro firmy, které poškodily současné povodně. Navrhuje bezúročné půjčky, odklad daňové povinnosti nebo program na pomoc s událostmi, jež by nepokryla pojišťovna. Usilovat bude i o kompenzace mezd pro zaměstnance, kteří kvůli povodním musí zůstat doma. ČTK to dnes řekl prezident svazu Jan Rafaj. Apelovat na pomoc zasaženým firmám bude u vlády také Hospodářská komora ČR, řekl ČTK její tajemník Ladislav Minčič.
„Řada členských firem Svazu průmyslu a dopravy ČR čelí vážným problémům v důsledku rozsáhlých povodní, a to zejména na Moravě a ve Slezsku. Poškozené jsou průmyslové parky, logistické uzly a dodavatelské řetězce. Mnoho firem muselo přerušit výrobu, a to nejen kvůli výpadkům v dopravě materiálu, ale i proto, že zaměstnanci zasažení povodněmi se nemohou vrátit zpět do provozů,“ uvedl Rafaj. Situaci některých firem označil za kritickou.
V zaplavených ostravských částech Antošovice a Koblov začíná voda pomalu klesat. Mezi Antošovickým potokem a řekou Odrou se dnes otevřelo stavidlo. Voda tak může odtékat. Nasazení velkokapacitního čerpadla, které v místě bylo na začátku povodní, ale zatím není možné. ČTK to řekl Richard Vereš (ANO), starosta Slezské Ostravy, pod níž obě okrajové části města patří.
„Dnes jsme otevřeli stavidlo, které umožňuje, aby voda odtékala ze zatopené části Koblova. Také jsme v důsledku poklesu povodňové aktivity řeky Odry z třetího stupně na druhý mohli odvolat preventivní evakuaci oblasti Žabníku,“ řekl Vereš. Lokalitu z preventivních důvodů opustila více než stovka obyvatel. Oblast má ochranu na stoletou vodu a k přelití hráze tam nakonec chybělo zhruba 30 centimetrů.
Z rybníku Rožmberk na Jindřichohradecku bude od středy odtékat výrazněji více vody než dosud. Nyní je to 20 až 30 krychlových metrů za vteřinu, od středy by měl odtok stoupnout až na 90 krychlových metrů za vteřinu. Následkem toho by se mohla zvýšit hladina Lužnice, která je na řadě míst pod Rožmberkem na nejvyšším třetím povodňovém stupni. O případné evakuaci Veselí nad Lužnicí město rozhodne ve středu. ČTK to dnes řekl jeho starosta Vít Rada (BEZPP, za Jihočechy 2012).
„Do (středečního) rána se pro nás nic měnit nebude. Nyní ve Veselí nad Lužnicí hladina stoupá velmi pomalu. Až se zvýší průtok řekou, půjde hladina nahoru už rychleji. Podle situace se pak během dne rozhodneme o případné evakuaci. Zatím to ale stále vypadá, že by to nemělo přesáhnout padesátiletou vodu, což by pro nás bylo dobré,“ uvedl Rada.
