Heidi, čemu přičítáte, že ona drsná Ostrava vygenerovala tolik úspěšných zpěvaček? Vás, Marii Rottrovou, Hanu Zagorovou, Věru Špinarovou a další?

„Asi tam byly dobré podmínky a fajn lidi, přece jen v ostravském rozhlase i v televizi vznikala spousta hitů. Také jsem si vždy myslela, že to možná bude i tím, že Ostrava není úplně největší město, a když tam chce někdo prorazit, musí se víc snažit, víc do toho šlápnout, protože tam není tolik příležitostí. V Praze to jde možná jednodušeji.“

A projevuje se v něčem ta příslovečná rázovitost?

„Vždycky o sobě říkám, že mám v sobě hodně mužské energie, jsem trošku chlap. Možná i to pomáhá v tom, co chcete dokázat.“

Jsou to akorát dva roky, co zemřela Hana Zagorová, pojila vás v branži nějak ona rodná Ostrava?

„Můj manžel Ivoš Pavlík byl kapelník, producent a manažer a dlouho fungoval v ostravském rozhlase, takže ji znal dlouho přede mnou. Já mám na Hanku jednu moc hezkou vzpomínku – když jsem jako úplná začátečnice byla pozvaná do televize na nějakou estrádu, kde byli všichni od Karla Gotta po Helenu Vondráčkovou, všem jsem se tam klaněla a vykala, protože to pro mě byly hvězdy, které jsem do té doby znala jen z desek. A Hanka tenkrát jako jediná za mnou přišla, že si budeme tykat.“

Video
Video se připravuje ...

Heidi Janků: Ukázala svoji anténku, kterou vysílá! Kateřina Štichová

Srpen je také měsícem, kdy odešel i váš manžel Ivo Pavlík, je to už sedm let. Kde jste se vlastně poznali?

„V kulturáku v Ostravě-Porubě. Já tam žila, bydlela a studovala, chodila na gympl a v tomhle kulturáku měla zázemí kapela Proměny, do které jsem jako studentka nastoupila. Každé úterý jsme měli zkoušku, cvičili jsme repertoár na novou sezonu a jedno takové úterý se tam zničehonic objevil Ivoš s nějakou slečnou. Pak jsem se dozvěděla, že to byla jeho milenka. Sedli si a poslouchali, jak zpívám. A potom za mnou přišel můj první manžel a šli jsme všichni společně do letního kina, dodnes si pamatuji, že hráli Elektrického jezdce s Robertem Redfordem.“

Jaký na vás udělal dojem?

„Věděla jsem, že to je manžel Věry Špinarové, ale on sám byl takový upozaděný, nikam se nerval. Já pak odmaturovala a odjela s Pavlem Novákem na dva měsíce do Německa. Když jsme se vrátili, krajské kulturní středisko pořádalo ples, kde Věra s Ivošem hráli. Byla jsem tam i já a tam za mnou Ivoš poslal svého manažera, což byl takový trochu arogantní pán, který přišel k našemu stolu a řekl, že mi Pavlík vzkazuje, že když na sobě budu makat, tak ze mě možná něco bude. Mně byl nějakej Pavlík ukradenej, ale protože si řekl o číslo, tak jsem mu ho dala.“

A dál?

„Asi za měsíc se ozval. Tenkrát už se kariérně i lidsky s Věrou rozcházeli, ona už byla s Víťou Vávrou a on potřeboval zpěvačku.“

Kdy vás napadlo, že z toho může být i něco více než profesní spolupráce? Přece jen, byla jste vdaná…

„To je takový můj černý puntík v životě. Na první schůzce mě Ivoš dostal větou, že nebudeme míchat práci a soukromí. Takže jsem byla v klidu – on měl přítelkyni, já manžela. Trvalo to asi další dva měsíce, než něco přeskočilo.“

Čím vám imponoval?

„Bylo mu devětačtyřicet, byl vysoký, krásný chlap s velkým charismatem. Imponovalo mi, že mi ukázal svět showbyznysu. Já byla tehdy tele, které bylo nejdále na chalupě v Malenovicích. On mi otevřel a ukázal velký svět.“

Oba vaši rodiče byli hudebníci, podporovali vás v kariéře?

„Máma, než mi umřela, tak ano. Učila na violoncello, hrála na klavír a toužila stát se barovou zpěvačkou. Díky mně by se jí to splnilo, ale bohužel se toho nedožila.“

Video
Video se připravuje ...

Heidi Janků (61) sedm let po smrti manžela Ivo Pavlíka (†84): První roky byly těžké! Teď už se nové lásce nebráním… Petr Macek

A táta?

„Táta potom, když maminka zemřela, si vůbec nevěděl rady, co se životem a se mnou. První, co bylo, že mi zakázal chodit do lidové školy umění, aby to nemusel platit. Když pak zjistil, že zpívám s kapelou, byl oheň na střeše. Dostávala jsem i domácí vězení, ale stejně jsem si od gymplu dělala, co jsem chtěla. Když jsem si pak začala zpíváním vydělávat, dělalo mu to dobře, protože mě nemusel živit a mohl svoje výplaty propít.“

Chápu to tak, že to první manželství, do kterého jste se vrhla, bylo i proto, abyste se dostala z domu.

„Ano, byl to únik.“

Našli jste s otcem k sobě později cestu?

„Ne, asi jsme byli oba tvrdohlaví a nechtěli udělat ten první krok. Nebavili jsme se spolu, ale když mě třeba potkal na ulici, tak za mnou přišel, neřekl ani ahoj a jenom řekl – co ti to ten Pavlík píše za sračky? Promiňte, že jsem vulgární, ale tak to bylo...“

Jaký byl váš vztah s Věrou Špinarovou, se kterou měl Ivoš syna? Znám vás jako kamarádky.

„Ano, ale nebylo to tak od začátku, muselo to uzrát. Pro Věru to bylo ze začátku složité, Ivoš se naplno věnoval mně a ona si moc nevěděla rady. Vždy za sebou měla někoho, kdo ji směroval, a najednou tam nebyl. Malinko šla kariérně dolů, zatímco já stoupala. Asi jí to nebylo příjemné. Nicméně kvalita se potom ukázala, Věra se dala dohromady, i co se zdraví týče, protože měla chvíli blízko i k alkoholu. Přestala pít, a role se zase vyměnily. Ona stoupala a já klesala. Ale s Ivošem se měli vždycky rádi, přece jen to byli rodiče Adama, který nás všechny spojoval.“

Těsně před Věřinou smrtí jste ohlásily společné turné, ke kterému už nedošlo. Jak těžce tu nečekanou ránu nesl Ivoš?

„Na Ivošovi už bylo vidět, že chřadne, čekala jsem každým dnem, kdy mi řekne, že už se mnou nebude jezdit na vystoupení. Všechno ho vyčerpávalo, srdíčko mu pracovalo na třicet procent, chtěla jsem, aby už odpočíval doma. Když jsme ohlašovali to turné, Adam za mnou přišel, že doufá, že taťka do toho turné vydrží. A asi za měsíc se stalo to s Věrou. Když mi to Adam zavolal, říkal, že to mám říct tátovi nějak opatrně. Řekla jsem mu to až ráno, aby se na to vyspal. Myslím, že to pro něj byla taková rána, že to zabalil. Řekl mi takovou větu, že si vždycky vybíral mladší ženské, aby ho přežily, Věra byla už druhá exmanželka, která zemřela před ním, a že doufá, že se mnou to tak nebude. Potom to vzalo rychlý spád. 

Adam Pavlík je teď kapelníkem vašeho Heidibandu. Zdědil po tátovi jeho schopnosti?

„My jsme měli vždycky dobré vztahy. Když byl v pubertě, tak u nás bydlel, a i když to někdy trošku skřípalo, pak se uklidnil. Oženil se, má Johanku, a když zůstal sám, bez mámy, dost často jsme si telefonovali. Měl totiž psychické problémy, nemohl spát, pořád viděl mámu, které se to stalo přímo před jeho očima. Když Ivoš odešel, dal dohromady super kluky a ukázal se jako výborný manažer. Jako kapelník má zásadu, že v kapele nesmí být demokracie, a funguje to.“

Jaký máte repertoár?

„Hrajeme hlavně moje největší hity z osmdesátých let, ale protože v kapele jsou mladší kluci, tak k nim přistupují trošku jinak, znovu je zaranžovali a refreshovali. Když si nechám napsat nějakou novou písničku, tak spíš pro radost, protože jak mi bylo řečeno v jednom rádiu – od starých zpěvaček nové písničky nikdo nechce.“

Teď k jedné takové refreshované písničce vydáváte letní klip...

„Natočili jsme klip k písničce Tahiti, kterou v devadesátých letech Ivoš napsal s Jarkem Nohavicou. Tenkrát jsme ji natočili na Havaji, ale protože dneska zní úplně jinak a na Havaj stejně nemáme, natočili jsme ho na mé zahrádce v Uhříněvsi.“

Otázkám na nového partnera už čelíte dlouho, ale ona se nedá nepoložit! Už si vedle sebe dokážete představit nového muže?

„Už asi ano. První dva tři roky jsem truchlila opravdu hodně. Nedovedla jsem si nikoho jiného představit, myslela jsem, že prostě zůstanu sama. Ale teď už jsem v období, kdy se nebráním ničemu. Nikdo konkrétní tu ale není. A to srovnávání s Ivošem bude těžké...“

Jak vznikal rozhovor

Heidi je vždy usměvavá a přátelská a nebylo tomu jinak ani při povídání, na které zpěvačka dorazila se svojí manažerkou z Agentury Yellow Pro Petrou Novákovou.

Fotogalerie
28 fotografií