Davide, finále soutěže Dívka roku je za námi a mě zajímají vaše bezprostřední pocity, když ještě stojíme na jevišti?

„Nebudu zbytečně sentimentální, je to pro mě přece jen práce. Spíš jde o ten dlouhodobý vztah k té soutěži, protože už to dělám ani nevím kolikátým, asi sedmým rokem. Je to pro mě takový každoroční tábor, který si užívám. A není to pro mě takový stres jako třeba Česko Slovensko má talent nebo podobné pořady, kdy probíhají přímé přenosy. I když tohle je taky přímý přenos, ale v divadle. Ovšem nijak se do toho nestříhá, a co řeknu, to prostě padne, ať je to na místě, nebo ne. Nechávám tady volně plynout emoce a je to většinou dojemný večer. Protože spolupracujeme s Nadačním fondem Krtek a emoce mávají vždycky s námi všemi.“

Čím to, že zrovna Dívka roku je ta značka, se kterou jste se dlouhodobě propojil? Protože jméno David Gránský dnes v showbyznysu už něco znamená.

„Děkuji, to si nemyslím. Nicméně řekl bych, že je to tím, že mi byli věrní, i když možná David Gránský nic neznamenal. Takže je to asi splácení toho vděku a pokory vůči řemeslu i vůči lidem, kteří ve mě věřili, když David Gránský nic nemoderoval. A myslím, že to bylo úplně poprvé právě na Dívce roku, kdy jsem moderoval něco takhle většího. Byla to moje úplně první moderátorská příležitost. Dokonce letos, už to bylo tak dramatické, že jsme měli být v tomhle termínu se ženou a malým na dovolené a doma to bylo takové bouřlivější, když jsme to řešili. Už jsem i volal, že to letos bohužel nepůjde, ale vidíte, jak to dopadlo. Tradice jsou tradice a pokora je pokora. A proto bych furt zůstal pokorný vůči řemeslu a vůči těm lidem, kteří ve mě věřili už na začátku. To je podle mě důležité si pořád uvědomovat.“

Stálo vás to dlouhé vyjednávání se ženou? Co jste jí za to slíbil a čím to vykompenzujete? Odletíte na dovolenou teď?