Noemi, setkaly jsme se opět po roce a zase v Kouřimi, kam jste přijela vystoupit na festival, který je na počest vašeho tatínka. S jakým očekáváním jste letos dorazila?

„Letos jsem dorazila s očekáváním, že to bude stejně pohodový rok jako ten minulý. Těším se na to nejvíc, jak to jen lze, jelikož budu opět zpívat, navíc s tátovou kapelou. Takže se velmi těším.“

Jak dlouho už jste s maminkou v Česku a co všechno jste stihly?

„Dorazily jsme před pár dny. Vybalily jsme si, popovídaly jsme si s bubeníkem Tomášem Waschingerem, který to celé organizuje. Potom jsme byly v Praze, kde jsme rovněž zařídily nějaké záležitosti. Teď už se připravuje zahrada, na které se shromáždili tatínkovi fanoušci a pomalu se to tu začíná scházet.“

Kolik písniček zazpíváte?

„Budu zpívat jednu píseň. Tak nějak si to postupně nabaluji. Příští rok, pokud bude další ročník, bych už chtěla zpívat písniček víc.“

Kouřim je s vaším tátou hodně spojená, zdejší festival je na jeho počest. Cítíte ho tu víc než jinde? Než jdete na pódium, věnujete mu vzpomínku, nebo promlouváte k němu?

„Určitě. Když jsem tu zpívala loni, zpívala jsem to pro něj do nebe. Je to tu pro mě velmi emotivní, ale těším se na to. Jelikož jeho hudba je to, co nám tu všem zůstalo. Dá se v ní hledat, zjišťovat věci, jak viděl svět. A i když je to velmi emotivní a někdy mám strach, že to vybouchne, užívám si to.“ 

13 let od smrti Petr Muka (†45): Dcerka jde v jeho šlépějích!

Loni jsme si povídaly o spoustě věcí a jednou z nich byl i můj dotaz, jakou z tátových písniček máte nejradši. Pamatujete?

„Myslím si, že jsem řekla Spolu a Až jednou. Ale změnilo se to.“

A to mě právě zajímalo.

„Teď jsem začala poslouchat album Shalomu a na něm jsem si našla Léto měsíců a Zahradu odpovědí. Tyhle písničky jsem letos poslouchala opravdu velmi často.“  

I letos musím docenit, jak rostete do podoby svého táty. Z vašich modrých očí mám pocit, jako kdyby na mě koukal Petr Muk. Říkají vám to lidi?

„Vlastně ano. Říkají, že jsem