Smrt Karla Svobody s Vendulou zacloumala stejně těžce jako smrt její holčičky. „Některé situace si vůbec nevybavuju, mám je v mlze, fungovala jsem jako stroj. Brečet jsem například začala až tři roky poté, co Karel zemřel,“ přiznala Pizingerová na idnes.cz s tím, že to byla šílená doba.
Nedokázala se z jeho sebevraždy vzpamatovat. Bála se vycházet z domu, kde hlídkovali fotografové. „Byla jsem pořád zavřená doma. Pamatuji si, jak jsem seděla na gauči, na sobě starý vytahaný svetr s dírou na rukávu, která se pořád zvětšovala, protože jsem do ní ve stresu nonstop dloubala. Takhle vypadaly moje dny. Bála jsem se, že o syna přijdu, že mi ho vezmou,“ svěřila se Vendula. Tehdy se o sobě dočítala zprávy, že malý Kuba pláče, když si ho vezme, a že je raději s chůvou.
Geniální skladatel spáchal sebevraždu, když bylo jeho synovi rok a půl. „Nikdy ho vlastně nepoznal. Kuba si ani neuvědomuje, že táta byl člověk z masa a kostí, nezažil ho, jen o něm slyšel,“ prozradila vdova po Svobodovi. Dnes už je Jakub dospělý a čím dál víc se na svého tátu ptá. Zajímá ho úplně všechno. „Cítím vůči němu obrovský dluh. V roce a půl přišel nejen o tátu, ale na pár let i o mámu, hrozně to celé odnesl,“ dodala.
Jakub prý po svém otci zdědil stoprocentní hudební sluch. Paradoxně si ale k hudbě dosud nenašel žádný vztah. Zřejmě si kvůli věčnému srovnávání s jeho otcem vytvořil jakýsi blok a hudbě se nevěnuje. Třeba k tomu dojde až s věkem.
