Ondřeji, v církevní žalobě vaší exmanželky Taťány Kuchařové, kterou má redakce Blesku k dispozici, se píše, že nejste sexuálně vyhraněn. Je to pravda?

„Ještě předtím, než vám odpovím, mě zaráží jedna věc. Jak je vůbec možné, že má redakce Blesku plné znění církevní žaloby k dispozici? Jde přece o církevní žalobu pro anulaci sňatku, tedy něco velice diskrétního a osobního, a tak si pojďme, prosím, hned vyložit karty na stůl. O plném znění této žaloby věděli jen čtyři lidé. Od koho ji tedy redakce Blesku obdržela?“

To vám nemohu sdělit.

„To ani nemusíte, byla to spíš řečnická otázka. Není třeba být detektiv, abychom vylučovací metodou přišli na jedno jediné jméno. Tak z církevního soudu pro to nemá nikdo důvod. Vzhledem k dehonestujícímu obsahu žaloby bych byl úplný blázen, kdybych to udělal já. Pokud by to byl jeden z našich právníků, tak můžou rovnou oba vrátit diplom, a zbývá tedy už jen jediný člověk – Taťána. Upřímně, tohle zjištění mi přijde nejděsivější na tom všem.“

Proč si myslíte, že to měla udělat?

„To je otázka, která mě zaměstnává už od té chvíle, kdy jste mi zavolal, že disponujete textem žaloby. Já samozřejmě vím, jak se vyjadřovala na moji adresu, a bylo mi to líto. Chápal jsem, že je plná zklamání, ale neměl jsem nejmenší tušení, že by to mohlo dojít až sem. Nejdřív jsem obdržel církevní žalobu plnou lží – plesk, první facka! A teď se dozvím, že dalším adresátem je vaše redakce. Direkt rovnou na bradu.“

Tvrdíte, že ta žaloba je lživá?

„Její obsah rozhodně.“

Hodláte se tedy proti tomu nějak bránit?

„To bych tu teď neseděl. Mlčel jsem celou tu dobu, z úcty k tomu hezkému, co mezi námi s Taťánou bylo. Ale teď už se bránit musím. Jen jsem nepočítal s tím, že to nebude výhradně za dveřmi církevního soudu, ale i před novináři. A o to Taťáně evidentně jde.“

Co máte přesně na mysli?

„Taťána celou dobu mluví o tom, že jí jde o anulaci církevního sňatku. Tomu rozumím. Proč ale posílá plné znění církevní žaloby do Blesku? Urychlí to snad nějak celý proces rozhodování soudu? Nebo jen chce docílit toho, aby se o mně psalo v negativním světle? Já bohužel celou tuto záležitost čtu jen jako pomstu vůči tomu, že jsem si od ní vůbec dovolil odejít. Vlastně mi to koneckonců už tehdy naznačila, když jsem jí před dvěma lety v srpnu položil rozvodové papíry na stůl.“

Jak vám to naznačila?

„Do slova a do písmene si tuhle její větu pamatuju – jestli se se mnou rozvedeš, tak tě zničím, Ondřeji! Vůbec mě nenapadlo, jak a skrze co by toho vůbec mohla být schopná. Teď to vidím. Jen tomu vůbec nerozumím. Rozvádět se nejprve nechce a hledá všemožné způsoby, jak rozvodu zabránit, a potom všude vypráví, jak je šťastná, že se konečně rozvedla a opustila toho patologického lháře a toxického narcise. Ale hlavně, proč, když je někdo konečně šťastný a spokojený, jak tvrdí, má potřebu dál ubližovat a veřejně pranýřovat? A navíc člověka, kterému slíbila před oltářem lásku, úctu a respekt. Je mi opravdu fyzicky zle z toho, že to zašlo až takhle daleko a že tu spolu kvůli tomu teď sedíme.“

Působili jste navenek jako dokonalý pár. Co se vlastně zvrtlo a kdy, že to došlo až sem?

„To, že vás někdo označí dokonalým párem u pár obrázků na instagramu nebo v časopise, ještě neznamená, že jím jste."

Netvrďte mi ale, že tohle zklamání, které z vás cítím, jste prožíval od začátku.

„To netvrdím a taky to tak od začátku nebylo. Já byl zamilovaný až po uši. To na mně bylo i dost vidět. Snesl bych Taťáně modré z nebe, a když jste v takovémhle opojení láskou, přehlížíte překážky, do kterých narážíte, a konflikty se vám zdají nepodstatné. A řada z nich taky byla. Mezi námi bylo hodně hezkého. Smáli jsme se stejným věcem, cestovali všude možně, organizovali večírky, letní tábory, sledovali filmy a seriály... Cítil jsem v prvních letech obrovské spříznění a radoval se z něj. I kvůli úctě ke vzpomínkám na to hezké jsem se po rozvodu nikdy vůči Taťáně nevyjadřoval hanlivě a dělat to ani nechci, i když mě k tomu tímhle vyloženě vybízí.“

A tak co se tedy stalo, že se to pokazilo?

„Na vině jsou vždy oba partneři. Bohužel jsme se začali časem stále více hodnotově rozcházet. Z mého pohledu se Taťána začala výrazně povahově měnit pod vlivem sociálních sítí, a především instagramu. Dá se říct, že tomuhle iluzornímu světu zcela propadla. Velmi rychle zjistila, že právě skrze sociální sítě o sobě může navenek modelovat přesně takovou osobnost, kterou si přála, aby v ní ostatní viděli. Nějaký čas jsem s ní tuhle hru hrál, fotil ji, sdílel to či ono, ale jakmile ona měla pocit, že ji svým chováním, názorem či přístupem jejího instagramového avatara ohrožuji, byl oheň na střeše. No a místo toho, abych se ozval a diskutovali jsme o tom, sklopil jsem uši a byl poslušně tím, koho si ona přála mít. V tom byla moje slabost a chyba. Jak jsem řekl, vinu za to neseme oba. Čí podíl je větší, to bude vždy subjektivní tvrzení proti tvrzení.“

To možná souvisí s tou první otázkou, na kterou jste mi ještě neodpověděl. Jde v rámci toho vašeho chování právě o vaši nevyhraněnou sexualitu, o které se píše v textu žaloby?

„To je jedno z mnoha lživých obvinění, kterých je ta žaloba plná. O své sexualitě jsem nikdy nepochyboval. Má orientace je a vždy byla heterosexuální.“

Ve stejném bodě žaloby se píše, že jste se převlékal za ženu a choval se jako žena. Byl tedy tohle ve vašem vztahu kámen úrazu?

„Ani v nejčernějších snech mě nikdy nenapadlo, že s něčím takovým budu kdy konfrontován. Že se budu muset veřejně obhajovat za něco, co je Taťáninou interpretací zcela překroucená nepravda.“

Byl bych nerad, kdybyste měl pocit, že vás do tohoto rozhovoru někdo tlačí, je to vaše svobodné rozhodnutí reagovat na mé dotazy.

„Ano, to já vím, že vy nejste tím iniciátorem téhle rádoby skandální kauzy a šokujícího odhalení, jaké že odporné monstrum ten Ondřej doopravdy je. Tím iniciátorem je Taťána. No a právě proto jsem s ohledem na obsah dané žaloby, která je plná nepravd a pomluv vůči mé osobě, už nucen reagovat a bránit se. Pokud byste to neotiskli vy, otisknou to v jiné redakci, kam to dost možná už také poslala. Vy jste mě s tím zkrátka jen konfrontovali první. A tlak, pod kterým se cítím být, rozhodně nepramení z vašich otázek, ale z toho, kam až ona hodlá v očerňování mě zajít.“

Interpretaci žalobkyně ohledně vašeho převlékání za ženu už známe. Jaká je tedy ta vaše?

„Vyrostl jsem ve světě kostýmů, líčidel, paruk a jeviště. Jako děcko jsem se často převlékal za různé postavy z filmů a chodil se pak předvádět rodičům do obýváku. Zkrátka mě tyhle transformace bavily a baví doteď. Jsem velkým fanouškem i Drag Queen. Může to někomu připadat zvláštní nebo divné, ale já se u toho skvěle bavím a náramně odreaguju. Rozhodně to ale nemá vliv na mé duševní zdraví nebo moji sexuální orientaci. Dokonce to se mnou Taťána i občas sdílela. Organizovali jsme společně kostýmové večírky, kdy jsem byl třeba za krále Ludvíka XV. a ona za Madame de Pompadour, při narozeninových oslavách jsem byl převlečený za Al Capona a ona za prostitutku, při halloweenském mejdanu jsme oba byli v kostýmech mrtvých řádových sester. Je pravda, že právě Drag Queen byla ale pro Taťánu často trnem v oku.“

Mám tomu rozumět tak, že se Taťána bála, že kdyby se na veřejnost dostala i vaše záliba převlékat se do kostýmu ženy, tak by to česká společnost odsoudila?

„Rozhodně se toho bála. Často mluvila o tom, že tím ohrožuju její kariéru, což většinou vedlo k hádkám, jak moji zálibu vnímá ona a jak já. Je možná pravda, že Češi jsou konzervativnější národ a řada puritánů by si o tom myslela své, ale nedokážu si představit, že bychom za to byli já nebo ona společensky odsouzeni. Ona tuhle představu měla a bála se jí jak čert kříže. Marně jsem se jí snažil vysvětlovat, že jako umělec si to můžu dovolit a veřejnost to bude bez problémů akceptovat. Kde by pak byli zpěváci David Bowie, Prince nebo Harry Styles, kdyby se při svém vystoupení nemohli převléct do sebebizarnějších kostýmů? Já to ale nikdy neudělal. Spíš mi dnes přijde paradoxní, že to, co Taťána chtěla nechat po dobu našeho vztahu tak vehementně pod pokličkou, teď takhle vytahuje, navíc v tom nejhorším možném světle. Asi proto, že má pocit, že to teď může společensky zdiskreditovat jen mě a jí se to už netýká. A to je vlastně i odpověď na to, proč a z jakého důvodu se ta žaloba objevila ve vaší redakci.“

Ale v žalobě se tvrdí, že vlastně nikdy ani nesouhlasila, abyste něco takového vůbec dělal.

„Další lež. V tomto duchu jsme zorganizovali mnoho večírků, dokonce i v New Yorku rok po našem sňatku, což byl zrovna Taťánin nápad. Byli jsme všichni převlečeni do dragu a ona se rozhodně netvářila, že by s tím měla problém.“

Prý ale bylo podmínkou k uzavření vašeho sňatku, že už se nikdy před jejími zraky do dragu nepřevlečete.

„Zase lež. Existuje z toho večírku fotka, která jasně dokazuje, že nic takového podmínkou být ani nemohlo. Dělo se to nejen v New Yorku, potom následovalo i pár dalších mejdanů v Praze, k čemuž existuje mnoho svědků z řad našich přátel. Ale prosím vás, v té žalobě je to vykresleno tak, jako bych se v převlečení choval jako nějaké úchylné monstrum. To je naprosto absurdní.“

V žalobě se tvrdí, že jste se společně obrátili o pomoc k sexuoložce. Je to pravda?

„Byl jsem k ní Taťánou vyslán, přesněji řečeno. Šel jsem tam, protože jsem jí chtěl dokázat, že má záliba v převlékání nemá nic společného s mou orientací, jak se Taťána bála. Zároveň si chtěla potvrdit, že to není dědičné.“

Co vám ta sexuoložka řekla?

„Přesně to, co jsem už předtím tvrdil Taťáně já – nejsem homosexuál a není to dědičné.“

Ani to Taťánu nepřesvědčilo?

„Ne. Vlastně si Taťána hlavně přála, abych se na těch terapiích dozvěděl, že jsem nemocný a musím se začít léčit. Ale tohle se dokola střídalo se záblesky porozumění až nadšení a organizování kostýmových večírků. Utažené a povolené vodítko. Cukr a bič pořád dokola. Zvykl jsem si na to a časem to přijal jako standard.“

V žalobě se také píše, že jste po exmanželce požadoval – jako žena – sexuální praktiky, kterým se ona nedobrovolně podvolila. Dělo se to?

„Nikdy. Je to zase lež. Už jsem o své heterosexualitě mluvil a nezlobte se, tohle je už vážně k smíchu. Nebo spíš k pláči.“

Co byste poradil lidem, kteří jsou možná v podobné situaci, v jaké jste byl vy?

„Nechci z toho dělat žádný traumatizující případ a bublinu větší, než je. Zkrátka, když si dva nerozumí, každý mluví jiným jazykem a nejde to slepit, měli by jít od sebe. Já to chtěl v tom posledním stadiu totálního rozkladu už ukončit a neviděl žádné jiné řešení, které by nám mohlo pomoct náš vztah zachránit. Další paradox, mimochodem. Pokud jsem byl takové monstrum, jak Taťána v žalobě popisuje, proč tedy nebyla iniciátorem rozchodu ona? Vždyť je to celé na hlavu postavené. Ne, opravdu, radu po mně nechtějte. Sotva jsem dokázal poradit sobě, že už je jediným možným řešením rozvod. Víte, kdybychom měli děti, asi bych nikdy neodešel a pokusil bych se ze všeho vykličkovat, ustát to. Jenže na to jsem se ohlížet nemusel. Žádné jsme neměli.“

O dětech je mimochodem v žalobě také zmínka. Píše, že mít velkou rodinu pro ni byla podmínka k uzavření sňatku. Vy jste se tedy od počátku vašeho manželství o děti pokoušeli?

„Tohle je další strašně intimní téma a já bych o něm jinak nikdy nemluvil, kdybych nemusel, ale řeknu vám to asi takhle... Žili jsme spolu od roku 2013, já chtěl celou dobu našeho soužití děti. Taťána přestala brát antikoncepci až na jaře 2021, kdy už jsme procházeli několikaterou resuscitací našeho vztahu a do rozvodových papírů scházely tři měsíce. Tak asi tak vypadala její touha po rodině.“

Taťána si v žalobě bere za nepřímou svědkyni jejích názorů i vaši první ženu Johanu. Bavil jste se s ní o tom?

„Můžu čerpat jen z toho, co mi Johana řekla potom, co jí Taťána zavolala a žádala ji o schůzku. Johana se s ní dle jejích slov sešla a vyslechla ji. O čem se bavily, se zeptejte jí.“

V žalobě to ale stojí černé na bílém, tak se na to zeptám vás. Johana Taťáně údajně potvrdila, že jste se v době vašeho prvního manželství pokoušeli o asistovanou reprodukci, protože bylo zjištěno, že váš zdravotní stav ohledně vaší plodnosti není v pořádku. Je to tak?

„To není pravda. Jsem zdravý a plodný muž. Mám na to razítko od doktora. A to, že jsme s Johanou podstoupili asistovanou reprodukci, neznamená, že bych měl být neplodný, ale jen to, že se nám společně nedařilo počít dítě. Nic víc.“

Ona o asistované reprodukci s vaší první ženou nevěděla? Vy jste o tom nemluvili?

„Ale samozřejmě že jsem s ní o tom mluvil. Jak před svatbou, tak mnohokrát i po svatbě. Jinak by přece za Johanou nejela. Věděla o všem.“

Podle žaloby vaše první žena Taťáně také potvrdila, že jste už po ní požadoval sexuální praktiky jako žena a v rámci asistované reprodukce jste odmítal stimulaci.

„Je to zase lež. Tohle je vážně hrůza, že se na to ptáte, jako bych byl nějaký deviant. A k tomu ještě impotentní deviant.“

To já ale netvrdím.

„Vy ne, ale má bývalá žena evidentně touží po tom, aby si to myslel zbytek celé republiky, a dělá to tou nejsprostší formou. Ona moc dobře věděla, že když vám tu žalobu podstrčí, že se už budu muset bránit. A že mě s tímhle budete konfrontovat a ona se bude tvářit, jako že s tím nemá nic společného. Homosexualita, převlékání, impotence, stimulace... Prosím vás, vždyť ani žádná stimulace pro chlapa neexistuje.“

Z toho, co říkáte, lze usuzovat, že celou Taťáninu církevní žalobu považujete jen za cár papíru, který má za účel něco jiného, než tvrdí. Ale přece jen jde o seriózní dokument, který byl vypracován advokátem Ronaldem Němcem, který v minulosti zastupoval třeba kardinála Dominika Duku. Mezi navrženými svědky, kteří jsou ochotni svědčit, jsou třeba uznávaný psycholog Petr Weiss nebo kněz Romuald Štěpán Rob, který se účastnil vašeho obřadu. To jsou přece všechno příliš seriózní jména na to, aby ta žaloba neměla žádnou právoplatnost, jak tvrdíte.

„Vím, kam míříte. Upřímně, sám jsem zvědavý, jak se pánové budou tvářit, až se dozvědí, že byli Taťánou vlastně jen zneužiti pro interpretaci její verze příběhu. I když oni jí možná uvěří tu hru na svatou i dál.“

Vy se nebojíte svědectví doktora Petra Weisse?

„Nevím, čeho konkrétně bych se měl bát? Doktora Weisse osobně vůbec neznám a náš příběh s Taťánou může znát jedině z jejích úst. Já s ním nikdy nemluvil.“

Ale Taťána a její právník v žalobě tvrdí, že doktor Weiss bude vyslechnut jako svědek, který zná celý případ od vaší sexuoložky, doktorky Hanky Fifkové.

„To ale nemůže. Doktorka Fifková s ním o mně a našich sezeních nikdy nemluvila, sama mi to potvrdila. Je to zkrátka další lež. Ano, já to beru velice vážně a rozhodně nebagatelizuju fakt, že chce Taťána anulovat náš církevní svazek, a ano, celá žaloba zdánlivě působí jako seriózní dokument, který je vypracovaný respektovaným advokátem a podepřený možným svědectvím uznávaných kapacit ve svém oboru, ale co jiného to ve finále je než cár papíru, jak jste sám řekl, když obsahuje jednu lež za druhou? V takovémhle případě pro mě ztrácí jakoukoli důležitost, i kdyby pro Taťánu svědčil sám papež. Já se chtěl domluvit na anulaci nějakou zdravou smířlivou formou, kterou by církevní soud dokázal akceptovat i bez těchhle pomluv, ale z druhé strany k tomuhle nebyla vůbec ochota. Už je zřejmé proč asi.“

Pojďme to trochu odlehčit. Platí, že každý Drag Queen umělec či umělkyně mají svou přezdívku, máte ji i vy?

„Ano, jako Drag Queen si nechávám říkat Tiffany Richbitch.“

Jak vzniklo zrovna tohle jméno?

„Tak to křestní je inspirováno mým milovaným filmem s Audrey Hepburnovou Snídaně u Tiffanyho. A Ritchbitch je vtipným odkazem na mé příjmení. Celé je to nadsázka.“

Napadlo mě, jestli se vám třeba alespoň trochu neulevilo, když jste teď konečně mohl promluvit o svém druhém já?

„Rozhodně bych nepoužil sloveso mohl. Spíš musel. Já to neberu jako nějaký coming out, jestli jste tohle měl na mysli, když se tu musím obhajovat za to, že jsem pořád ten samý Ondřej jako dřív. O úlevě bude řeč, až mi dá Taťána konečně pokoj.“

Třeba byste jako Tiffany Richbitch teď mohl vystupovat v rámci nějakého kabaretního vystoupení, které byste napsal.

„To je upřímně teď to poslední, o čem bych přemýšlel. Doufám spíš jen, že se to přežene, TMBK (grafik a satirik Tomáš Břínek, pozn. red.) k tomu vytvoří pár vtipných koláží a za nějaký čas tahle nafouklá bublina splaskne, církevní soud náš případ nevím jak uzavře a všichni si půjdou po svých.“

Co podle vás Taťána udělá, až si tento rozhovor přečte?

„To nevím. Může to být cokoli. Vždyť už tohle je naprosté dno. Celou tu dobu po našem rozvodu se ze všech stran doslýchám, jak Taťána tenhle příběh o impotentním transvestitním deviantovi vypráví, kudy chodí. Není už po Praze mnoho vizážistek, stylistek, návrhářek, bulvárních novinářek a mnoho dalších profesí, se kterými Taťána přišla za tu dobu do styku, které by její verzi neznaly. Mával jsem nad tím rukou, ať si říká, co chce, protože, jak víme, vyvracet pomluvu znamená dělat ji ještě horší. I proto nejsem schopen vůbec odhadnout, nakolik se jí tenhle krok podaří a jak moc mě to ve skutečnosti v očích veřejnosti může pošpinit a třeba i profesně ublížit. Stále věřím ve zdravý rozum. Nicméně je evidentní, že jí došla trpělivost, protože se jejím dalším pomluvám doteď nikdo mediálně nevěnoval a ona tomu tímhle chtěla dát, eufemisticky řečeno, nožičky. Takže nevím, co přijde dál. Už při rozvodu na mě vykřikovala, že na mě má kompromitující fotografie, čemuž jsem se smál. Tak si možná nějaké od té doby do šuplíku pořídila. Vím, že má fotky, na kterých jsem v dragu, tak třeba ty...“

Ty už do naší redakce také dorazily.

„Aha, překvapivě. Mimochodem jasný důkaz, odkud vítr vane, protože jsme jimi disponovali pouze my dva. Tak víte co, taky vám jednu pošlu. Už jsem o ní mluvil, je to ta z večírku v New Yorku rok po naší svatbě, kde je jasně vidět, že Taťána se mnou drag sdílí. Možná vytáhne nějaké esemesky nebo úryvky z mailů vytržené z kontextu. Bude dál tvrdit, že já lžu a ona je piedestal pravdy, ale popravdě netuším, jak dlouho tím může otravovat okolí. Pro mě to každopádně tímhle rozhovorem končí.“

No právě. Nebude vám jednou líto, že jste Taťánu asi už nadobro ztratil?

„Takhle jsem to nikdy nechtěl. Se všemi mými partnerkami, které doposud prošly mým životem, mám dodnes přátelské vztahy. Nejsem typ, který by potřeboval pálit mosty. Ale tohle je zkrátka tak trapné a tak hluboká rána, že o nějaké lítosti teď vůbec nemůže být řeč.“

Poslední otázka. Co na tohle všechno říká vaše současná partnerka Daniela Písařovicová?

„Také je to pro ni samozřejmě stejně nepříjemné jako pro mě. Nicméně je obrovskou podporou a já jí vděčím za to, že jsem se z toho ještě psychicky nesložil. A to nefňukám, aby mě někdo litoval, je to jen holý fakt. Mám toho vážně už plné brýle. Myslím, že jen málo lidí si dokáže představit, do jaké situace mě Taťána postavila a jak složité je nad tím vším najít nadhled. Stojí za mnou ale moje rodina a nejbližší přátelé, kteří doteď jen skřípali zuby nad všemi nepravdami, které o mně Taťána doposud šířila. No, až se dozvědí tohle, možná o zuby přijdou úplně...“

Většinou se jedná o muže, který svým oblečením a chováním karikuje ženu, a to pro zábavu, nebo s uměleckým cílem. Při stylizaci do ženské role se přehánějí některé charakteristiky, jako např. líčení či výrazné kostýmy a paruky, aby bylo dosaženo komického, dramatického či satirického efektu. Pro některé muže je vystupování jako Drag Queen zaměstnání. Ve světě jsou v tom pořádány i soutěže.

Fotogalerie

55 fotografií

2017 Ondřej jako Tifffany v New Yorku spolu s Taťánou rok po svatbě.

Autor: archiv

Celebrity si užily Oktagon po svém: Něžné polibky Muradova a Karáskové i podpora v boji!

Princ Ludwig Bavorský se oženil: Vzal si studentku krimilogie!

Vnadná Lucie Šlégrová nafotila sexy snímky: Pro koho byly?