Jaký je váš recept na to, jak porazit rakovinu?
Milada: „Člověk se nesmí z ničeho hroutit, hlavně, když se dozví špatnou diagnózu. Já si ji vyslechla před sedmnácti lety, že jsem měla rakovinu prsu, podstoupila jsem operace, chemoterapie, ozařování… Dostala jsem se z toho a říkala si, že už mám vyhráno. A najednou prásk - po sedmnácti letech se mi vrátila rakovina v podobě metastázy do oka. Samozřejmě to pro mě bylo překvapení. Říkala jsem si, že to snad ani není možné, nechtěla jsem tomu věřit.“
Laďo, vy jste si touto nemocí prošel v 90. letech, poté ji prožíval s Miladou, a teď jste se v té situaci ocitli znovu. Bylo to těžké?
Laďa: „To bylo daleko horší, než když šlo o zdraví mně, protože člověk má o svého partnera větší strach, než o sebe. Já byl tenkrát v zásadě se svým osudem smířený, ale teď vím, co musela prožívat Miládka.“
Milada: „To mohu potvrdit. Protože jsem tuhle diagnózu zažila z obou stran, věděla jsem, co prožívá moje rodina, manžel, moje dcera, moje máma, zeťák…. Ale říkala jsem si, že budu dávat najevo, že se nic neděje. Nechtěla jsem se hroutit, i když musím říct, že jsem někdy měla špatný den, kdy jsem se cítila psychicky špatně. Ale oni byli úžasní. Třeba Terezka s manželem se hned sbalili a ještě v noci přijeli. Najednou se otevřely dveře a v nich oni, že mě přijeli podpořit. To mi strašně pomáhalo.“
Laďo, že pro vás byl tenkrát ten zlomový okamžik, kdy jste zabojoval o svůj život, že jste tady chtěl být pro dceru, že?
Laďa: „Říkal jsem si, že přece nemůžu tuhle holku opustit, musím zabojovat. Musím ji vyvést do života, pogratulovat jí ke svatbě, a povedlo se to. Chtěl bych tímto všem vzkázat, že není nikdy pozdě na to, sebrat všechny síly. Mně dávali osmačtyřicet hodin života. A jsem tady skoro třicet let navíc. Musíte se zapřít, a mít pro co žít.“
- Registrace je pro vás zcela zdarma.
- Získáte přístup k veškerému bleskovému obsahu.
- Užijete si bonusové akce a výherní soutěže.
