Když počátkem března 2019 herečka a dabérka Aťka Janoušková už několik dní nikomu nebrala telefon, začal mít jeden její známý vzhledem k jejímu požehnanému věku obavy o její život. Koneckonců jí bylo úctyhodných 88 let a za týden mohla „sfouknout z dortu“ celkem 89 svíček. Zalarmoval proto policii – muži zákona ale dorazili bohužel už pozdě, našli jen bezvládné tělo, a přivolaný koroner tak musel konstatovat smrt.
Jejím sousedům totiž ani nepřišlo moc divné, že ji nevídají na chodbě nebo před domem. Ze svého bytu drobná herečka téměř nevycházela, vystačila si doma se svou knihovnou. Nikoho pochopitelně ani nenapadlo, že mohlo dojít na nejhorší…
Jako poslední se s ní viděl režisér a spisovatel Lubomír Zemanec (46), který s maličkou herečkou napsal její poslední knihu Možná. Stihla s ním ještě onu knihu oslavit. „Měla velikou radost. Přinesl jsem jí první výtisky rovnou z tiskárny. Otevřela lahev sektu a připila si, jako by tušila, že už nebude čas,“ popsal Zemanec své poslední setkání s Janouškovou.
Byl navíc i posledním člověkem, který s ní mluvil. „Ve čtvrtek dopoledne hodně chraptěla, radil jsem jí čaj z majoránky, který dělávala má babička. Aťce nechutnal, řekla, že si ho udělá až v pátek. Pak jsem jí volal večer okolo šesté. Hlásila, že nemá teplotu, že to je lepší. Znal jsem dobře její zvyky, chodila spát až po jedenácté, někdy k půlnoci. Když jsem ji znovu vytočil ve 22.48, už telefon nezvedla,“ vzpomíná Zemanec.
VIDEO: Valérie Zawadská: Aťka (†88) byla rytířkou Sněženkového království
Valérie Zawadská: Aťka (†88) byla rytířkou Sněženkového království David Turek, Jan Jedlička
Tehdy si vyčítal, že jí nebyl nablízku, že třeba mohl ještě něco udělat. Z pitevní zprávy je zřejmé, že představitelka včelky Máji by zemřela, i kdyby u ní přespal, jak jí nabízel. Podle patologa šlo o otázku několika minut, možná jen vteřin, a smrt, která si pro nejmenší českou herečku (120 cm) přišla, byla rychlá a milosrdná. „Aťce puklo srdce. Předtím prodělala plicní embolii,“ upřesnil Zemanovec.
Byla uložena do hrobu na Olšanském hřbitově, který se nachází jen kousek od jejího bydliště. Spočinula tam se svými jedinými příbuznými ze strany Karla Kůse, majitele firmy, pro kterou oba rodiče do války pracovali. Ten za války ovdověl a v roce 1947 požádal Aťčinu maminku o ruku.