14°C
Jak to, že už nejste blondýna?
„Kadeřnice mi spálila melírem vlasy, takže mě musela ostříhat. Když jsem se pak doma podívala do zrcadla, řekla jsem si – kruci, je ti jednapadesát a nemůžeš být věčně blondýna! Tak jsem na to dala henu a jsem zrzavá. Změna je život.“
Víc mě ale u vás jako u herečky překvapuje tetování ve tváři.
„Po tom jsem toužila už od dob Vladimíra Franze. Jenže mi pořád říkali, že nemůžu – právě proto, že jsem herečka. Až když jsem byla odejitá z Národního, řekla jsem si, že je konečně ta správná doba. No a teď jsem se přesvědčila o tom, že to můžu mít i na divadle. Dá se s tím pracovat.“
Má vaše tetování nějaký význam?
„To na tváři je jen dekorativní, ale vzadu na krku mám korunku – jako Králová. Nad ní je jméno Mikoláš a pod ní datum jeho narození. Přišla jsem domů a řekla mu – tak, a teď už tě budu mít celý život na krku!“
Jak na to váš syn reagoval?
„Nechal si vytetovat moje jméno a datum mého narození.“
Po sedmi letech jste stanula na jevišti. Jak vám to šlo?
„V něčem je to jako jízda na kole. To taky nezapomenete! Vzpomněla jsem si při tom na Vlastu Chramostovou, když jsme spolu zkoušely v Národním Doroteu. Byl to její návrat po mnoha letech v hlavní roli. Nechápala jsem, proč se chce pořád scházet mimo jeviště a říkat si texty. Teď už to vím. Není to jen o technice hraní, ale také hodně o psychice.“
Komedie Zázračné cvičení je vlastně jedna velká manželská terapie. Jak dnes, po tom všem, čím jste si prošla, vycházíte se svými bývalými partnery?
„S otcem Mikoláše jsme spolu v kontaktu. Ve vší slušnosti. Když se mi stal ten průšvih, velmi mi pomohli on i jeho přítelkyně. Myslím, že dělal, co mohl.“
Takže to byl Ondřej Pavelka, kdo vám nejvíc pomohl?
