V šedesáti člověk stihne nasekat už hodně hříchů. Můžeme vyhodnotit ty vaše?

„Žádný problém, čím začneme?“

Což takhle váš největší hřích?

„Asi to, že mám hodně rád víno! Ne že bych byl alkoholik, ale měl bych trochu přibrzdit. Doba koronavirová této zálibě přála a výsledek se dostavil, mám mírně zvýšené jaterní testy.“

Co kouření, hřích druhý?

„Když jsem byl mladý kluk, tak jsem jednou mámě lhal, že jsem nekouřil, přitom to ze mě táhlo. Tak mi řekla, ať si nevymýšlím, že si klidně spolu dáme nějakou tu cigaretu. Vykouřili jsme první, druhou, třetí i čtvrtou. A já se pozvracel. Od té doby už jsem si nezapálil. Výjimkou je doutníček, takový malý hřích jednou za čtrnáct dní.“

Zkusil jste ale i drogy, třeba marihuanu.

„Skoro všechno by se mělo zkusit, a pak to zavrhnout. Marihuanu jsem si dal jednou během slovenské šňůry. Zdemoloval jsem po ní pokoj, což mě stálo 4500 korun, můj výdělek za dva měsíce.“

A teď hřích z jiného soudku, spartakiádní Poupata…