Jak vás sedmdesátiny zasáhly? V plné tvůrčí síle, nebo už krmíte ptáčky?

„Ptáčky krmím, ale v krmítku, když na lavičku do parku nemůžu, protože mám doma zaracha. Síly mám dost, ale jestli je tvůrčí, tím si nejsem jist. Právě jsem dotočil Čtení do ouška pro Déčko České televize s Vláďou Javorským a dvěma dětmi.“

Těší vás, že lidé chválí váš seriál Bylo nás pět a každá repríza má velkou sledovanost?

„Ano, a moc. Navíc tomu seriálu dorůstají noví a noví diváci. Vždycky mi udělá radost, když mi někdo sdělí, že se díval s vnoučaty a těm se to moc líbilo. Také se prý vyptávají, protože už některým dobovým skutečnostem z první republiky nerozumí.“

Proč je seriál tak úspěšný?

„Sešlo se hodně podstatných věcí i zdánlivých maličkostí. Od scénáře Ondřeje Vogeltanze přes dramaturgii Heleny Slavíkové, přes obsazení a složení štábu. A také dobu vzniku. Dneska by to už natočit nešlo.“

Jak to?

„Divák si to asi neuvědomí, ale například dobová dlažba byla z přijatelných měst pouze ve Velvarech a právě v Kouřimi, kde se pak natáčelo. Jinak je všude asfalt. Také většina domů je už dnes tak předělaná, že by úpravy stály majlant. Točilo se ještě na filmový materiál a na jeden díl jsme měli dvacet filmovacích dnů. To už si s tím člověk může trochu pohrát.“

Dagmar Havlová je v seriálu skvělá.