Co jste od vítězství v SuperStar dokázal?
„Nejdůležitější pro mě je, že když se ohlédnu za těmi deseti lety, tak mám dobrý pocit. Vydal jsem čtyři sólová alba, o kterých můžu s klidným svědomím říct, že ani jedno z nich nebylo dělané »narychlo«, jen aby nějaké album bylo. Do všech jsem dal kus srdce a svého přesvědčení. Zároveň je každé album trošku jiné. Nezůstal jsem stát na místě, a to je myslím dobře.“

A co teď?
„Chci pokračovat dál v tom, co dělám, zlepšovat se a vyvíjet. Zkoušet nové věci. Padnout a zase vstát, pokud to bude potřeba. Především však chci zůstat opravdovým sám před sebou. Rozhodovat se na základě vlastního svědomí. Věřím, že pokud je člověk spokojený hlavně sám se sebou, má větší šanci oslovovat druhé.“

Jak byste o sobě mluvil jako o druhé osobě?
„Přesně takovému hodnocení se snažím uniknout, protože mě od dětství pronásleduje. Před nějakou dobou jsem si začal psát deník a v jednom z prvních zápisků jsem si poznamenal: »Musím se přestat hodnotit z pozice druhé osoby.« Takové hodnocení vás nutí o sobě neustále pochybovat. A to je hloupost, protože každý člověk vás vnímá úplně jinak. Sám sebe nemůžete hodnotit, jako byste byl jiná osoba, protože se nemůžete oprostit sám od sebe.“

Máte nějaký vzor?
„Ano, a ne jediný, z každého si něco málo beru. Například u Waldemara Matušky se mi líbí citlivý přístup ke zpěvu balad i přes jeho zvučný baryton. U Karla Gotta mám rád jeho extrovertnost projevu, oddanost písni a poctivost přednesu i přípravy. U Štefana Margity obdivuji lehkost a schopnost zazpívat ty nejkrkolomnější party. U Hanky Zagorové miluji zase její opravdovost, u Pepy Vojtka energii, u Vojty Dyka zase jeho hravost.“

Jste dítě listopadu '89. Zajímá Vás ta doba?
„Upřímně nevím, jestli mě to zajímalo před lety, když jsme se o tom učili ve škole. Protože vždycky mě bavilo právě to, co se zrovna neprobíralo. Později mě ale revoluce začala zajímat velmi. A nejenom revoluce. Celé období socialismu. Baví mě poslouchat protichůdné názory inteligentních lidí, které jsou z obou stran dobře argumentované a o kterých jsou obě strany silně, vnitřně přesvědčeny. Na revoluci mě baví právě ta její složitost. Snažím se pochopit myšlenkové pochody nejenom revolucionářů, ale také tehdejší vládnoucí strany. Komunisté nebyli z podstaty zlí lidé, kteří chtěli škodit. Byli to lidé, kteří měli pouze jiné vidění světa a vnímali jiné věci jako podstatné."

A kapitalisté?
„I kapitalismus má v sobě spoustu zla. Zásadním problémem je dle mého názoru víra v nekonečný ekonomický růst. Nadnárodní společnosti, které jsou mocnější a bohatší než některé státy. Materialismus a ztráta duchovních hodnot. Vlastně absolutní útěk od duše k tělu.“

Máte tříletého syna Martínka s o šestnáct let starší partnerkou. Nebojíte se, že ta propast mezi vámi se bude s přibývajícím věkem prohlubovat?
„Vůbec ne. Ta propast se naopak zmenšuje. Když bylo Ivonce tolik jako dnes mně, kvocient našeho věku byl 2,14. Dnes je 1,5. Až mi bude tolik jako Ivonce dnes, kvocient bude 1,3. Za dalších šestnáct let jen 1,2. Čistě matematicky se naše propast snižuje. Ale vážně! Láska se nedá spočítat na kalkulačce. To, že vám záleží na druhé osobě, není věcí rozumu, ale citu. Nepopsatelného citu. Před deseti lety jste nevěřili, že spolu za deset let stále budeme. Budiž toto důkazem, že jsme v absolutní harmonii. Věku se nebojím. Myslím, že se člověk daleko více mění, když je mladý.“

Vaše partnerka Ivona je movitá podnikatelka. Nevadí Vám, že má v tomto směru navrch? Běžně to bývá spíše naopak.
„Tak to jste hodně vedle. Moje partnerka plní zejména funkci ženy. To, že je úspěšná, ji nepředurčuje k tomu, aby se stala ženou/ mužem. A pokud míříte tam, že bych měl já plnit funkci ženy a stát se mužem/ ženou, pak jste také úplně vedle. Myslím, že jen nejsme vyhranění. Já nejsem typ bojovného »macho« muže, aniž bych ztrácel svoji mužnost, a Ivonka není typem slabé ženy, aniž by ztrácela svou ženskost. Sám vydělávám velmi dobře a necítím se nijak ponížen tím, že moje partnerka je taktéž úspěšná žena. Náš vztah je daleko hlubší, než se snažíte naznačit vaší otázkou.“

Proč se tedy nevezmete?
„Čas, povinnosti, pohodlnost… Nejsme věřící lidé, a tak nás nic až tak nenutí k tomu uzavírat manželství. Má odpověď tedy zůstává stejná. Vzít se chceme, mluvíme o tom, plánujeme to. Nicméně nemáme ještě konkrétní datum. Nevíme také ještě, jak by to mělo probíhat. Martínek je maličký, možná počkáme, až ze svatby také něco bude mít.“

Chcete ještě další mimčo?
„Nikdy neříkej nikdy, ale mám pocit, že ne. Jsme takto šťastní. Také jsme velmi vděční, že máme zdravého chlapečka. Každé těhotenství je spojeno s velkými riziky. Jak pro dítě, tak pro matku. S věkem samozřejmě všechna rizika oboustranně přibývají.“

Jak vypadá Váš krásný den?
„Spoustu krásných dnů jsem si poznamenal do deníku. Někomu by mohly přijít jako prosté a nezajímavé. Například zápis z 18. 8. 2019: »Krásná neděle. Hraní s Martínkem, čtení. Společné vaření. Večer Chalupáři – pohoda. Hitparáda Česká dvanáctka na ČRo Dvojka 2. místo.« A to je všechno. Pro mě je krásný den, když jsme všichni spolu doma, jsme zdraví a nic nás netrápí.“

A jaké budou Vaše Vánoce?
„Vánoce se u nás už teď ve velkém probírají. Hlavně Martínek už se Ježíška nemůže dočkat. Stále mluví o tom, že mu pod stromeček přinese »auto a dárečky«. U nás je to velmi kolektivní práce. Stromeček koupíme spolu, nazdobí ho Ivonka s Martínkem, babička udělá bramborový salát, já řízky a hrachovou polévku a společně budeme doma. Vánoce musí být doma.“

VIDEO: SuperStar Martin Chodúr otočil: Druhé dítě ani svatba nebude!

Video
délka: 04:10.82

SuperStar Martin Chodúr otočil: Druhé dítě ani svatba nebude! Markéta Reinischová, Lukáš Červený

Fotogalerie
30 fotografií