*Jak se vám žilo za normalizace?

„Sám jsem byl několikrát vyslýchán, proč na Západě vychází mé knihy. Vyslýchali i mé modelky. Chtěli z nich vytáhnout, co protistátního říkám. Zabavovali mi negativy. A vím, že mi někdo, kdo byl ve štábu dnes už zesnulého režiséra Formana, líčil, jak při natáčení Amadea kolem nich stáli policajti se samopaly! Taková byla doba. Zejména v padesátých letech, když jste měli dvoubarevné italské boty, tak vás lidi klidně napadali na ulici.“

To jste zažíval?
„No jéje! Kdysi jsme s bratrem vyšli ven oblečeni v prvních džínech. Policisté nás je oba donutili svléknout a my jsme pokračovali dál jen v trenýrkách! V padesátých letech, když jste měli na ulici džíny, tak to byla protikomunistická provokace. Můžeme být šťastní, že ta atmosféra je pryč. Naše země je teď v nejkrásnější fázi. A kdo vám bude tvrdit, že to za komančů, nebo dokonce za rajchu bylo lepší, tak lže, anebo nemá dobrou paměť. Nejlepší je to teď.“

A vy to můžete porovnat, protože jste potkal všechny prezidenty…
„Tak to opravdu je! I když prezidenta Masaryka jsem nevnímal, protože mi byl teprve rok. Ale vychovatelka, která nás s bratrem vezla v kočárku, si pamatovala, že ji oslovil prezident Masaryk ve Stromovce: Maminko, jsou to kluci? To budou vojáci! Je pravda, že jsem zažil všechny prezidenty. Jednou jsem Gottwalda nepozdravil na ulici, ale nic se mi nestalo. Šel jsem kolem něj a nevěděl jsem, co říct: Dobrý den, nebo Čest práci? To jsem nikdy nevypustil z úst! Všechny jsem zažil a je mi líto, že to musel být pozdější francouzský prezident, kdo mi dal v devadesátém roce metál, a že to nebyl některý z našich prezidentů.“

V kterém období se u nás k vašim fotografiím chovali nejhůř?
„Pořád! Před nějakým časem byla v nejmenovaném časopise anketa o nejznámějšího současného žijícího fotografa. Nebyl jsem mezi padesáti! No horší by bylo, kdybych byl devětačtyřicátý, to by bylo bolestivé. Nedávno jsem měl v Bratislavě výstavu, která se jmenovala Jan Saudek neexistující. A to sedí. Už za komunismu úřady předstíraly, že vůbec neexistuju. Ministerstvo kultury se za mé fotografie stydělo, a když přišla pozvánka na výstavu ze zahraničí, odpovídalo, že žádný Jan Saudek v naší republice není. Prostě neexistuje.“

Fotogalerie
36 fotografií