Pomeje do svých megalomanských plánů zahrnul i svou tehdejší manželku Míšu Kuklovou (50). „Z tebe bude hvězda světového významu a já pro nás vydělám miliony,“ kasal se Jirka nadšeně. „Tenhle film nám úplně změní život,“ tvrdil. V tom jediném se nemýlil.

 

Film ve stylu červené knihovny pronásledovala od začátku smůla. Rozpočet byl 70 milionů a Jirka poprvé v roli producenta si ukousl příliš velké sousto. Peníze sháněl po troškách, což byl kámen úrazu. Oslovil i Státní fond na podporu a rozvoj české kinematografie, který mu poskytl bezúročnou půjčku ve výši osmi milionů. Sumu měl vrátit do osmnácti měsíců od premiéry. Byl skálopevně přesvědčený, že příběh je kasovní trhák, kýval na všechno, bral všechny nabídky.

Zklamání

Přitom už začínalo peklo. Největší sponzor, který slíbil 20 milionů, odstoupil už tři dny před první klapkou. Za kostýmy, ubytování herců a  další technické nezbytnosti už ale Pomeje vydal 10 milionů korun. Začal vytloukat klín klínem. „Vzal jsem si všechny návštěvnosti filmů Zdeňka Trošky. Na každý přišlo nejméně čtyři sta tisíc lidí. Tak jsem si řekl, že když by Andělskou tvář navštívilo aspoň tři sta tisíc diváků, tak je to zaplacený, a rozhodl se to risknout,“ zdůvodňoval Jirka tehdejší rozhodnutí se dále zadlužit.

 

Zůstaly dluhy

Zástupy nadšených diváků ale zůstaly pouhým snem, Andělskou tvář zhlédlo 75 000 lidí, a to na splacení dluhů nestačilo. Sny o filmovém trháku se rychle rozplynuly a Jiří se musel probrat do tvrdé reality. Andělská tvář mu zničila zbytek života. U soudu sice vyvázl s podmínkou, ale skončil v exekuci a bylo jasné, že ho dluhy budou pronásledovat až do poslední chvíle. V roce 2005 šel do konkurzu, nic jiného mu nezbývalo. V průběhu dvanácti let všechny peníze, které vydělal, dostala správkyně konkurzní podstaty.

Fotogalerie
89 fotografií