Kapela Monkey Business má osmnáct let od prvního koncertu a v osmnácti se může začít pít. Jaký je váš vztah k alkoholu?

Tereza: „Už to není, co to bývalo.“

Pavel: „My jsme pivní kapela. Jediný Matěj pil před lety tvrdý alkohol. Vypil flašku, pak se válel po zemi, ale to bylo jen krátký čas. Jinak pijeme pivo.“

Tereza: „Sejdeme se před hraním, dáme si jedno dvě na uvolnění a všechny stresy, které člověk zažívá v běžném životě, odplují.“

Roman: „Naše alkoholická výhra spočívá v tom, že i když jsme nalití, tak nikdo nikoho neuráží. Znám pivní party, kdy někdo kolem půlnoci začne mlít takový kraviny, že by ho člověk nejradši praštil, ale my spolu můžeme pít celou noc a jenom se smějeme.“

Jak alkohol pomáhá při tvorbě? Je to dobrý stimulant?

Roman: „Ano, ale ne hned. Až při kocovině. Kocovina je ta nejsprávnější funky nálož, aby člověk udělal něco pořádného.“

Pavel: „V kocovině má člověk nejlepší nápady. Máte totiž pocit, že umřete.“

Roman: „Je ti šoufl, místo mozku z piva kostku, pěkně se uvolníš a je to skvělý.“

Tereza: „Jste úplně rozcitlivělý, rozněžnělý. Samozřejmě když zpěvák vypije dvacet piv a vykouří dvě krabičky cigaret někde na holomrazu, tak druhý den si moc nezazpívá.“

Roman: „My jsme dlouho jeli model: Pivo a tráva.“

Pavel: „Tráva a pivo mě uklidňují.“

Marihuana je někdy zrádná. Může otevírat schizofrenii. Vás to nezavedlo do psychicky nepříjemných stavů?

Pavel: „S tím se musí počítat, ale já to kouřím už třicet let. Na to si člověk zvykne.“

Matěj: „Rozdíl mezi alkoholem a marihuanou je takový, že marihuana umocňuje momentální pocit. Když se se mnou rozejde holka a dám si trávu, tak se asi budu cítit ještě hůř, ale když si dám pár piv, tak svět bude růžovější.“

Roman: „Ty mluvíš ale pěkně, to je pravda.“

Matěj: „Ale pozor! Když se cítíte bezvadně a zahulíte si, tak si připadáte ještě bezvadněji. Nikdy jsem nepotkal zhuleného člověka, co by byl agresivní.“

Vaše kapela Monkey Business nyní vydala desku Bad Time for Gentlemen. Myslíte si, že jsou špatné časy pro gentlemany?

Tereza: „Jsou.“

Matěj: „Asi sám cítíte, že to v politice trochu zhrublo.“

Pavel: „Chtěli jsme se vyjádřit.“

Roman: „Zažíváme v podstatě skvělý časy, hlavně proto, že si můžeme dělat, co chceme. Já jsem ještě zažil dobu, kdy jsme nemohli ani nic říct.“

Kdo s politickými tématy do vaší kapely přichází?

Pavel: „Vlastně všichni. Já jsem k jedné z písní dopsal text, kde sice zmiňuji Zemana a Babiše, ale týká se všech autorit. Vždyť prezident je přece jenom státní úředník, i když ten nejvyšší.“

Matěj: „On je něco jako paní na poště, akorát bere daleko větší peníze. Přitom si přivlastňuje právo urážet ostatní.“

Pavel: „V lidech je stále zakořeněna podřízenost a nechají si to líbit.“

Roman: „Je to pohodlnější.“

Tak asi se nemáme zas až tak špatně...

Roman: „Říkáte to správně.“

Tereza: „Každý si žije ve svém pohodlí.“

Matěj: „Zkuste v Česku dvojnásobně zdražit pivo, a bude revoluce hned.“

Roman: „Máme se dobře, ale to neznamená, že bychom se neměli zajímat o to, co se děje.“

A myslíte si, že je u nás nějaká morální autorita?

Roman: „…nenapadá mne nikdo.“

Pavel: „Není tady nikdo, jako byl Václav Havel. Potom, když na Hrad nastoupili egoisti Václav Klaus a Miloš Zeman, tak to ovlivnilo i občany. Lidi jsou hnusní, protože ti nahoře se také nechovají příkladně.“

Tereza: „Je zajímá jenom jejich prospěch.“

Roman: „Spíš bychom potřebovali nějakého Arnošta Lustiga, Pavla Tigrida. Klidně někoho mladého, kdo nám dá nějaký příklad, a ne cynické stvůry.“

A kdo je novým morálním příkladem?

Matěj: „Jsou takové osobnosti, ale když už jsou, tak tu úlohu nechtějí přijmout. Jedním z nich je podle mého názoru Petr Pithart.“

Roman: „Teď jsem s ním četl rozhovor a byl jsem nadšený.“

Matěj: „Má zkušenost s politikou, zároveň má v sobě obrovskou lidskost, ale z nějakého důvodu se mu do toho nechce.“

Pavel: „Já osobně bych tam viděl někoho mladého, kdo není zatížený minulostí. Ne pořád dědky. Ten text, co jsem napsal k písni na naší nové desce, je obecně o všech lidech, kteří utiskují, jako Alexandr Veliký nebo Hitler nebo učitel ve škole.“

Proč učitel ve škole?

Roman: „Někteří učitelé mohou zničit velmi cenné věci. České školství není úplně v nejlepším stavu.“

Matěj: „Ustrnulo na konci 19. století a nezměnilo se vůbec nic. Součástí toho je i systém známkování.“

Roman: „Ten je úplně k ho*nu.“

Vy máte všichni děti. Volíte pro ně jinou alternativu než klasickou školu?

Roman: „Zkoušíme to. Můj syn se dříve vracel ze školy se sevřeným břichem. Nechtěl recitovat a musel, styděl se. Dneska, když vstává do školy, tak si píská, protože se těší, a říká, že byli v lomu, kde se učili, jaký kámen je z jaké doby. To v normální škole neuvidíte.“

Takže si myslíte, že klasická škola může osobnost dítěte upozadit?

Matěj: „Osobně jsem měl ve škole strašné problémy a byl jsem případ člověka, který roste pro šibenici. Došlo to tak daleko, že jsem skončil u doktora Matějčka, kapacity pedagogické psychologie a psychiatrie. Nicméně od roku 1989 se v českém školství nic nezměnilo. Ustrnuli jsme.“

Roman: „To se bude napravovat velmi těžko a dlouho.“

Tereza: „Mám dítě v předškolním věku. Alternativou je waldorfská mateřská škola. Ráda bych ji dceři dopřála, ale je to drahé. Zoufalá situace je i v zemědělství či zdravotnictví.“

Zajímalo vás vždycky, co se děje v naší zemi?

Roman: „Reprezentanti státu nám asi nikdy nedávali pocit takové marnosti. Dneska je ve společnosti takový cynismus, že to dál nejde. Mně je úplně jedno Zeman nebo Babiš. Oni vyhráli v demokratickém principu volby a to je třeba respektovat. Já jsem jen trochu zmatený z toho, že je volí tolik lidí.“

Matěj: „No prostě špatný čas pro gentlemany.“

Terezo, chovají se alespoň pánové z kapely jako gentlemani?

Tereza: „Ano. Proto se s nimi tak dobře hraje.“

Vy máte zkušenost s ženským kolektivem z kapely Black Milk…

Tereza: „No právě, po této zkušenosti se ženskému kolektivu vyhýbám. Naštěstí nejsem manažerem této kapely, což jsem zažila u té předchozí. Tam mi často stály vlasy hrůzou a mnohokrát jsem měla zvýšený tlak i tep.“

Na koncerty s Mankáčema jezdíte již dva roky. Muselo být pro vás těžké nahradit Tonyu Graves

Tereza: „Tam šlo hlavně o to, přijít na to, proč ona z kapely odešla, abych pochopila, jakou úlohu tam mám mít. Pozornost je upřená hlavně na Matěje. On je hlavní zpěvák a ženský element je doprovodný vokál. Kluci byli od začátku maximálně nápomocní a vzali mě bez jediné zkoušky.“

Matěj: „To je pravda, my jsme jí řekli: Tady je pódium, tohle hrajeme, to se nauč a běda, jestli to zkazíš.“

Tereza: „Navíc se s Matějem známe 15 let.“

Roman: „Oni spolu měli prý jakési mechtle.“

Tereza: „Dávno před jeho manželkou.“

Roman: „Přesto jsme Tereze říkali, aby si nechala zmenšit prsa, že Matěje zastiňuje.“

Matěj: „To je pravda. Já třeba celý koncert nevidím levou stranu.“

Roman: „Jinými slovy, přál bych každé lidské bytosti, aby potkala ty správné lidi, se kterými si bude rozumět. Tak jako my.“

Zlomená noha

V současné době Tereza Černochová s kapelou nezpívá, protože si zlomila nohu. „Já jsem pěkně třídila odpad, sešlápla papírovou krabici, zavrávorala a přisedla si nohu. Výsledkem byl masakr končetiny od kolene dolů,“ říká zpěvačka a dodává: „Mankáčům pomohou jiné šťabajzny. Tonya Graves, Anička Fialová nebo Tereza Mašková. První vystoupení mě čeká 1. února, a už teď se nemůžu dočkat.“

Pornofilmy

Jak to mají členové kapely s takzvaným péčkem? „Do svých asi sedmnácti let jsem žádné neviděl. Fantazie mi stačila,“ přiznává Roman Holý a Pavel Mrázek dodává: „Nikdy jsem porno neměl rád. Mě zajímá, když si nějaká slečna autenticky vyhoní fr*du.“ Podobně se takto laděným snímkům vyhýbá i Tereza Černochová: „Nekoukám na ně. I kdyby se mi to líbilo sebevíc, tak pak bych byla smutná, že tam jsem sama.“

Fotogalerie
14 fotografií