Jak se dá skloubit natáčení pořadu s vaší prací advokáta?

„Dá, ale je to hodně náročné.“

Když jste kývla na účinkování, tušila jste, že to bude tak velké pracovní nasazení?

„Nepředpokládala jsem takový rozsah. Nedá se sice říct, kolik mi to zabere hodin týdně, ale když se točí, tak je to v průměru 12 až 13 hodin denně.“

Máte jenom scénář, nebo si musíte připravovat i své podklady?

„Když dostanu scénář, musím ho projet, jestli tam nejsou faktické chyby v rámci našeho právního řádu. A k tomu si ještě musím napsat zahajovací řeč a rozsudek.“

To zní jako příprava na případ z běžné praxe.

„De facto vlastně ano. A samozřejmě je náročné i natáčení. Musíte sledovat, jestli zazněly věci, které byly podstatné pro obě strany. A aby to nezaznělo dřív, než to zaznít má. Takže je to náročné.“

Musela jste kvůli pořadu omezit advokátní praxi?

„Už jsem to omezila po tom, co se mi narodila dcera. Ale teď to muselo být ještě víc.“

Jak zvládáte péči o dceru?

„Nevím, jak je to možné, že jsem se z toho pracovního kolotoče ještě nesložila. Asi je to tím, že jsem zvyklá od patnácti hodně dělat.“

Pro dceru jste tedy musela zařídit chůvu, nebo to zvládáte v rámci pomoci rodiny?

„V hlídání se střídám s manželem, s babičkou a dědečkem.“

Nestěžuje si malá, že mamku nevidí?

„Teď už je v tom věku, kdy je to problém. Stejně jako dnes. Odcházela jsem, visela na mně... Je to blbý. Strašně mi to trhá srdce. Ale zase o to jsou krásnější ty návraty domů.“

Plánovala jste mateřství, nebo přišlo nečekaně?

„Řekli jsme si, že by to nebylo špatný, mít potomka. A ono to přišlo hned. Takže jsme z toho byli trošku překvapený, ale samozřejmě šťastný.“

Manžel dělá co?

„Je profesionální technický potápěč, ale tady dělá v servisu jízdních kol.“

Jak jste se seznámili?

„Jela jsem na dovolenou na Borneo a vedle je takový pidi ostrůvek a on tam vedl potápěčské centrum, kam se na kurz přihlásila kamarádka.“

Byla to láska na první pohled?

„To bylo hned. My jsme se hlavně po tom i hrozně rychle brali.“

To znamená za jak dlouho?

„Znali jsme se deset dnů, když jsme se zasnoubili, protože jsem odjížděla. První, neoficiální svatba byla 1. května na tom ostrově necelé čtyři měsíce po seznámení. A oficiální hned 2. června v Česku. Už jsme spolu pět let.“

Máte předmanželskou smlouvu?

„Předmanželskou smlouvu nemám.“

Když jsme u té právničiny, pokračujete v případu Jiřího Kajínka?

„Léta ho už nezastupuju. Teď není důvod, využili jsme všeho, co jsme mohli.“

Jaký je váš názor na jeho případ?

„Z toho, co jsem měla k dispozici, jsem usoudila, že to neudělal.“

Zastupovala jste i rodinu Moniky Kramné. Je tam nějaký posun?

„Je to pravomocně odsouzené. Protože Petr Kramný dluží na náhradách škod, tak teď probíhá exekuční řízení. Vše má teď v rukou exekutor, kterému jsme podali návrh.“

Setkala jste se někdy s vyhrožováním?

„S klientem jsem nikdy neměla problém, ale samozřejmě pár lidí, kterých se nějaký případ nějak dotkl, mělo takové tendence. Ale naštěstí velmi málo.“

Šlo o e-mailové, telefonické, nebo přímo osobní vyhrožování?

„Tak e-maily, to už ani neřeším. S tím nic nedělám.“

Došlo i na vyhrožování fyzickým napadením?

„To už je horší. Jednou se dokonce dostali do velmi bezprostřední blízkosti k mému domu, který byl nově postavený, takže nikdo nemohl vědět, kde bydlím. Naštěstí jsem se to brzy dozvěděla a udělala všechna protiopatření a byl od té doby klid.“

Musela zasáhnout policie?

„No, něco se řešilo.“

Měla jste někdy osobní ochranku?

„Jsem člověk, který tyhle věci moc neřeší. Nepřipouštím si to, protože když vás bude chtít někdo oddělat, tak to udělá bez jakéhokoli varování. Pes, který štěká, nekouše. Jinak bych to nemohla dělat. To bych se z toho musela zbláznit.“

Soudy Kláry Slámové: Česká soudní show

Tváří pořadu je jedna z nejznámějších osobností české justice, advokátka JUDr. Klára Slámová. Celá řada případů je inspirovaná skutečnými příběhy. Pořad se vysílá na Nova2.

Fotogalerie
17 fotografií