Prý vám vadí, když vám říkají kardiochirurg.
„Vadí, to je silné slovo. Jen to není správné označení mé profese. Jsem kardiolog. My jsme ti, kteří kradou kardiochirurgům práci!“
Takže taky operujete?
„Ano. Děláme to trochu jinak než kardiochirurgové, ale určitě se srovnatelnými výsledky. Kardiologie je hlavně o moderních technologiích.“
Měl jste na starosti umělou chlopeň Ivy Janžurové. Jaké to je, řešit zdravotní stav s tak slavnou herečkou?
„Hvězdy showbyznysu osobně moc neznám, protože se do divadel a na koncerty kvůli pracovnímu vytížení nedostanu. Potkávám se s nimi většinou, až když leží u mě na stole. Netýká se to jen paní Janžurové, ale taky Marty Kubišové nebo třeba Václava Neckáře.“
Byla paní Iva poslušná pacientka?
„Na kontroly chodila pravidelně, ale dlouho důsledně odmítala operaci. Přestože to bylo od počátku opravdu jediné možné řešení.“
Jak jste ji přesvědčil?
„Lékař musí mít i sociální vzdělání, umět jednat s pacientem. Nakonec jsme se domluvili. Nicméně srdce paní Janžurové se mělo zcela jistě operovat už před rokem.“
Vlastní výkon ale provedl váš kolega Ivo Skalský.
„Ano, já Ivu k operaci indikoval, operoval primář kardiochirurgického oddělení Ivo Skalský. Nebyla totiž vhodná pro katetrizační implantaci aortální chlopně, kterou provádíme my.“
Nicméně jsem slyšela, že vás po operaci trochu zaskočila.
„Představte si, že paní Janžurová vnímala i při narkóze! Znala a pamatovala si například jména sester, které byly při výkonu na sále. Nemohla je zjistit jinak než právě při operaci. To se mi tedy u pacienta ještě nestalo! Musí být jako herečka opravdu velmi senzitivní.“
Měl jste na starost také Martu Kubišovou, když ji před rokem na narozeniny postihl infarkt.
„Bylo to čtyřiadvacetihodinové drama. Velký podíl na úspěchu má její soused, který je též lékař u nás na Homolce, i když v jiném oboru. Marta si ke mně, myslím, vytvořila pěkný vztah, protože kdykoli se vidíme, tak se mě na něco zeptá. O své zdraví se stará. Spolu jsme řešili jen její kouření.“
Další váš slavný pacient je zpěvák Václav Neckář. Jak to bylo s ním?
„Václav trpí srdeční arytmií už mnoho let. Kdyby se to bylo řešilo dřív, nemuselo v roce 2002 zřejmě vůbec dojít k mozkové mrtvici. Nicméně se z následků dobře zotavil.“
Vy jste mu dělal letos v srpnu katetrizaci. Nikdo nemohl pochopit, že pár dní nato už koncertoval!
„Musím se přiznat, že na to vystoupení jsem ho poslal já. Arytmii jsme vyřešili a nebyl žádný důvod držet ho doma. Naopak, potřeboval povzbuzení ve formě práce!“
Nedávno jste daroval Ungeltu židli, to je v tomto divadle dlouholetá milá tradice. Jak k tomu došlo?
„Jak jsem říkal, moc se do divadel nedostanu. Ale manželka jednou sehnala do Ungeltu lístky a já si o přestávce všiml, že profesoři Pafko a Pirk mají v klubu své židle, zatímco profesor Neužil žádnou! Splnil se mi sen. Na té mé, kterou jsem divadlu dal, sedával můj strýc, který byl taky lékař.“
kde je lékařské tajemství 
na to, že je to doktor, tak by si mohl nechat spravit ty příšerné křivé žluté zuby, fuj
