Když byl Karel Gott malé dítě, stala se mu zvláštní příhoda. „Nikdy na ni nezapomenu. Na to, jak vešla v bílém hávu do mého pokoje. Nebylo zjevné, jestli je to žena, anebo nějaký duch, ale vzpomínám, jak přistoupila k mé postýlce, naklonila se nad ni a pak zase v tichosti odešla,“ uvedl Gott v rozhovoru pro časopis Týden.
„Vypadala jako bílá paní, měla dlouhý háv, jaký takové postavy mívají. Jsou neagresivní, tajemné, přijdou, nakloní se nad vás a něco řeknou. Mně také něco řekla. Nerozuměl jsem co, ale uklidnilo mě to. Usoudil jsem, že by to asi měla být ta, která mě v životě ohlídá,“ dodal Karel Gott s tím, že to zřejmě byla sudička nebo anděl strážný.
Podle toho, co má Mistr všechno za sebou, je jasné, že se takový anděl strážný za ty roky moc nezastavil. „Nevím, jestli přímo ona, ale někdo, kdo mě hlídá, tam určitě je. A musí dávat velký pozor! Protože když si promítnu svůj život a některé situace z něj, musím konstatovat, že jsem toho přestál hodně. A někdy až zázračně dobře,“ dodal Gott.
