Podle zdrojů Blesku měl Gott kvůli zúžení aortální srdeční chlopně naplánovanou operaci na listopad. Urychlila změna jeho zdravotního stavu právě tento typ operace, který se za běžných okolností neprovádí jako akutní zákrok? Nebo se jednalo o vážnější nebezpečí?

Odborníci si myslí, že Gottovi mohlo hrozit prasknutí aorty, což je nejvážnější komplikace spojená s touto srdeční tepnou. Prasknutí ohrožuje pacienta vážně na životě a vyžaduje rychlý chirurgický zákrok, přesně tak, jak se stalo. „Já mohu jenom teoretizovat. Buď došlo k náhlému prasknutí aorty, anebo hrozilo její prasknutí,“ okomentoval to pro Blesk bývalý přednosta Kliniky kardiologie IKEM Vladimír Staněk.

Co přesně se stalo Karlu Gottovi?
Autor: Infografika Blesku

Podle zdrojů Blesku byl ale Karel Gott operován miniinvazivní metodou. A to by svědčilo opravdu o hrozícím nebezpečí, které se ale podařilo včas zvládnout. Při miniinvazivní metodě je totiž pacient během zákroku dokonce stále při vědomí a komunikuje s lékaři.

Výhody miniinvazivní metody:

✔ nižší ztráta krve

✔ nižší bolestivost

✔ kratší doba hospitalizace

✔ méně infekčních komplikací v ráně

Operace

1. Roztažení zúžené cévy

Nevolnost, která postihla Mistra, mohla podle odborníků přímo souviset s jeho dlouhodobým problémem se zúžením aortální chlopně. To může v některých případech způsobovat rozšiřování aorty (věkem, vysokým krevním tlakem…). A mohlo hrozit její prasknutí.

To je možné léčit pomocí stentgraftu, síťované trubičky, která se ve svinuté formě zasune vpichem v třísle do místa rozšířené aorty. Zde se nafouknutím balonku rozvine a tím vytvoří „novou cévu uvnitř cévy“. Princip tohoto zákroku ukazuje grafika. Podobně se postupuje i v případě, že by šlo například o počínající infarkt, kdy se zúží koronární tepny, cévy vyživující srdeční svaly.

Ty lékaři umí opět pomocí balonku roztáhnout a „vyztužit“ stentem – speciální síťkou. Katetr a balonek operatér používá i v případě náhrady aortální chlopně (viz grafika 2).

2. Náhrada chlopně implantátem

Je možné, že u Gotta nakonec došlo i k náhradě chlopně. Tu lékaři už dokážou provést také bez nutnosti otevřít hrudník. Implantát, umělá chlopeň, je do srdce vpraven pomocí katetru – dlouhé ohebné trubičky – která ukrývá nafukovací balonek. Zavede se až do srdce a po správném umístění uvnitř vadné aortální chlopně se balonek nafoukne a tím se provede přesné umístění chlopně nové. Délka rekonvalescence je 2 až 4 týdny.

Diagnóza: Zúžení aortální chlopně

Zúžení chlopně může být vrozené nebo získané. Nastává například po revmatické horečce, nebo vlivem věku, kdy aorta takzvaně „zvápenatí“. Dochází při něm k ukládání vápenatých usazenin v aortálních cípech, vápenatění se pak šíří dál. U zdravé aortální chlopně na sebe cípy těsně přiléhají.

Příznaky

● dušnost

● pocity na omdlení či mdloby

● bolesti na hrudi

● kašel nebo vykašlávání hlenu

● bušení srdce

● únava a snížená výkonnost

Jak problém vzniká?

Srdeční sval musí vyvinout větší úsilí k „protlačení“ daného objemu krve přes zúžené ústí chlopně.

Jak se zúžení řeší?

● V méně závažných případech nemocný nepotřebuje žádnou léčbu, je jen pravidelně sledován kardiologem.

● V případě mírných obtíží pomáhají léky (diuretika, betablokátory, statiny).

● Řešením závažných případů je miniinvazivní operace, kdy je přes tepnu v třísle nemocného zaveden do srdce katetr.

● Nejzávažnější případy jsou řešeny chirurgicky, kdy je chlopeň nahrazena protézou. Jde to ale i pomocí katetru (viz bod 2).

Prasklá aorta: Polovina lidí zemře před operací!

Aorta je největší a nejdelší tepna v těle člověka. Rozvádí okysličenou krev z levé srdeční komory do celého těla. Pokud by praskla, ohrožuje prudké krvácení pacienta na životě. Statistiky uvádějí, že zhruba polovina jich zemře dřív, než se dostane do nemocnice!

Fotogalerie
8 fotografií