14°C
Lucie, co vás už Lukáš naučil?
Hunčárová: „Naučil mě základní krok waltzu, ale waltz máme až jako třetí tanec. Snad do dalších kol postoupíme.“
Pavlásek: „To je samozřejmost, že postoupíme.“
Hunčárová: „Ale umíme také tango a paso doble.“
Co bylo pro vás při tréninku zatím nejtěžší?
Hunčárová: „Zapamatovat si kroky, protože choreografie jsou náročné. A další problém byl přenos váhy z jedné nohy na druhou.“
Pavlásek: „To jí dělalo velké potíže. Arthur Conan Doyle jednou řekl: Když tanečník rytmus nezná, může upadnouti snadno.“
Lucie, když upadnete nebo uděláte něco špatně, trestá vás trenér Pavlásek?
Hunčárová: „On je ke mně velice benevolentní a dává mi třeba deset až patnáct šancí na jeden krok.“
Pavlásek: „Já jí vštěpuji citát od Karla IV.: Chceš-li dobrou tanečnicí býti, poslušnou ženu musíš dělati.“
Co znamená být poslušná žena?
Pavlásek: „Musí se naučit kroky.“
Hunčárová: „A samozřejmě uctívat svého mistra.“
Jak?
Pavlásek: „Nesmí odmlouvat. Mám přirozenou autoritu. K tomu se hodí možná jedno motto…“
Hunčárová: „Mně už se ty motta motaj.“
Pavlásek: „Když tanečník hodně vína vypije, taneční pud v sobě zabije.“
Už jste někdy pil před tancem?
Pavlásek: „Ne. To je podobné jako s řízením. Já mám taneční průkaz a nechci o něj přijít.“
Ani sklenku?
Pavlásek: „Vůbec. Já když piju, tak sedím.“
Předpokládám, že při StarDance pít nebudete. Na jakém místě byste se chtěli umístit?
Hunčárová: „Já bych ráda, kdybychom byli aspoň pátí.“
Pavlásek: „Samozřejmě budeme první, ale jde o to, že jsme mimořádně dobří a všichni to o nás ví. Nám je to trochu hloupé. Může se tedy stát, že v nějakém kole dáme šanci někomu jinému…“
Hunčárová: „…a záměrně uděláme chybu.“
Kolikátý trénink už máte za sebou?
Hunčárová: „Asi dvacet. Trénujeme čtyřikrát pětkrát týdně.“
Pětkrát týdně? To musí být vyčerpávající.
Hunčárová: „My trénujeme více než ostatní. Máme nejdelší tréninky. No řekni.“
Pavlásek: „Trénujeme třeba 24 hodin denně, ale z toho máme 22 hodin pauzu. Nebo jsme trénovali sedm dní v týdnu a měli jsme čtyřdenní pauzu.“
Hunčárová: (směje se) „Tohle mě vždycky rozesměje. Lukáš je neuvěřitelně zábavný a toho si vážím. Na tréninku tolik nevtipkuje, snažíme se hlavně pilovat ladnost a přesnost pohybů, ale když máme chvilku volna, předvede svůj smysl pro humor.“
Pavlásek: „Kdybys tančila s lékařem, tak by ti mohl předvést smysl pro tumor.“
Vidím, že pan Pavlásek stále žertuje, byl už někdy mrzutý?
Hunčárová: „Jojo. Občas nás vyšťavuje další práce. Kromě toho, že mě trénuje, vystupuje Lukáš se svými představeními a natáčí seriál Na vodě. Já s manželem máme zase taneční školu v Karlových Varech, v Sokolově a v Praze, takže jsem věčně na cestách. I proto jsem ráda, že jsem vyfasovala takhle vtipného člověka.“
Minulý ročník jste tančila s hercem Pavlem Řezníčkem. V čem je pro vás největší rozdíl?
Pavlásek: „Řezníček měl řeznictví, ale jenom malé, proto to je řezníček.“
Hunčárová: (smích) „Pavel byl introvert. Byli jsme hodně stranou, nechtěl se moc fotit ani poskytovat rozhovory.“
Kdybychom přirovnali vaši trému před tancem k trémě před vystoupením, je větší?
Pavlásek: „Ne, ale je možné, že budu první účinkující, který omdlí v přímém přenosu.“
Měli jste už nějaké zranění?
Hunčárová:„Cítím, že jsem trochu namožená a mám nějaké blokace v těle. Jinak nic.“
Pavlásek: „Měl jsem alergii na pyl, špatně jsem ji léčil, takže necítím nic.“
Cítíte potřebu tančit i se svou partnerkou v soukromí?
Pavlásek: „Tančím se všemi partnerkami. Dokonce všechny ženy, které se dozvěděly, že budu tancovat, se mi nabízí. Vejdu někam do sálu a…“
Hunčárová: „Ony omdlévají.“
Pavlásek: „V podstatě ano. Nejlepší tanečník je nejlepší tanečník.“
Jaký je váš oblíbený tanec, ve kterém jste dobrý?
Pavlásek: „Mám nejraději tango. To budeme tančit jako první. Jeden mistr z Himálaje však řekl: Úspěchy svými nechlub se, neboť soupeři nikdy nespí v hoře zapomnění. Proto chci být skromný.“
Hunčárová: „Někdy se k nám na trénink přijdou podívat soupeři a my záměrně děláme, že to kazíme, aby si mysleli, že nám to nejde.“
To je chytré. Vás s Lukášem, kromě smyslu pro humor, pojí i tvorba pro děti, že?
Hunčárová: „Ano. V televizi D máme s manželem Honzou Onderem pořad Taneční hrátky a Lukáš už napsal dvě knihy pro děti. Někdo říká, že jsme infantilní, ale to já si nemyslím.“
Pavlásek: „Hans Christian Andersen pravil: Chceš-li vydržeti býti živý do sta let, jako dítě se musíš neustále projevovat.“
Jako Andersen píšete knihy pro děti. Svoje děti zatím neplánujete?
Pavlásek: „Až dospěji. Zatím nemám čas ani chuť.“
A partnerku, se kterou byste ty děti chtěl, máte?
Pavlásek: „Několik potenciálních jich samozřejmě je. Musím je pořádně otestovat a až ty testy dopadnou na výbornou a vyberu jeden špičkový vzorek, budu vědět, že mu můžu svěřit svoje špičkové geny. Testování mě zatím baví.“
Hunčárová: „Podívejte, jak je spokojený.“
A kolik nyní testujete žen?
Pavlásek: „Jenom jednu, to stačí.“
Od dosti lidí jsem slyšel, že se na StarDance budou koukat kvůli vám.
Pavlásek: „Nevím, co je na tom láká. Já se na sebe koukat nemůžu. Vždyť vypadám hrozně. Koukám se na hezké věci. Třeba na knížky s obrázky Adolfa Borna.“
Hunčárová: „Vždyť se při tréninku na sebe koukáš do zrcadla.“
To je pravda. Během tréninku jste v jedné póze na sebe do zrcadla vytasili i drápy. Jaké zvíře jste předváděli?
Hunčárová: „Šelmu.“
Pavlásek: „Ty jsi byla šelma. Já žížala.“
Žížaly ale nemají ruce.
Pavlásek: „Byl jsem žížala s rukama.“
