7°C
Vztah mezi krásnou modelkou a arabským boháčem byl podle Jitky velmi komplikovaný. Když neočekávaně otěhotněla, ihned napsala miliardáři SMSku. Ten jí prý odpověděl, že je to zázrak – se svou ženou se o početí snažili velmi dlouho. Přestože si Jitka dítě přála, přišla z Gabrovy strany místo nadšení úplně opačná reakce... V rozhovoru pro Blesk se kráska svěřila se svými pocity.
PRVNÍ DÍL ROZHOVORU ČTĚTE ZDE
Proč jste šla potom na potrat?
„Za pár dnů najednou za mnou přijel, byl odměřenější a sdělil mi, že by byl rád, abych šla na potrat. Já ho tak milovala, že jsem mu chtěla vyjít vstříc a udělala jsem to prakticky hned. Tehdy už mě ale něco mělo varovat. Po potratu se vůbec nestaral o to, jak se cítím, jak mi je, ani finančně se o interrupci nepostaral. Nicméně jsme se dál stýkali a při každém setkání jsme se spolu milovali.“
Kdy naposledy?
„To vím přesně – 11. prosince 2012 v pražském hotelu InterContinental. Moc dobře si pamatuju, jak jsme se pomilovali, on se okamžitě odvrátil a lehl si ke mně zády. To nikdy neudělal, věděla jsem, že tohle je vážně konec.“
Tehdy jste ale opět přišla do jiného stavu.
„Hned přiletěl a velmi tvrdě požadoval, abych si to nechala vzít. Odmítla jsem. Před jeho příletem mi totiž pan doktor našel v děloze myomy, dal mi dvacet procent na udržení těhotenství a řekl, že jak potratím, další šance na dítě už nebude.“
Jiné varianty pan Gabr pro vás neměl?
„Měl. Dvě. Buď zůstaneme milenci, já půjdu na potrat a on mě zabezpečí. Nebo půjdu na potrat, on mi na ruku dá sto tisíc dolarů a rozejdeme se. Tak jsem se ho ptala, proč si mě nevezme, když je muslim, který může mít čtyři ženy. A on mi odpověděl – vezmu, ale jen když půjdeš na potrat. Snažila jsem se mu vysvětlit svou zdravotní situaci. Nabídla jsem, že ho třeba neuvedu do rodného listu jako otce, pokud nás zabezpečí. Ptal se, zda jsem ochotná to podepsat. Já že ano. On souhlasil a odjel. To jsem ho viděla naposledy.“
A co bylo dál?
„Krátce poté za mnou přijel jeho právník s tím, ať si řeknu jakoukoli sumu, že mi ji vyplatí, když mu dám doklad o potratu.“
Nesouhlasila jste. A když jste porodila, šejk tvrdil, že Alexander není jeho dítě. Testy DNA odmítl a vy jste na pana Gabra podala žalobu. Vyhrála jste, on přesto dluh na alimentech nezaplatil a alimenty neplatí. Co bude dál?
„Nevím, budu s mým právním zástupcem Alešem Rozehnalem bojovat dál. Pan Gabr se zachoval ke mně i svému synovi nelidsky.“
Protože když jste odmítla potrat, tak se o vás a své dítě přestal zajímat?
„Ano. Nedokážu popsat bolest, kterou jsem prožila. Zůstala jsem sama bez jakékoli psychické a finanční podpory. A nosila jsem pod srdcem dítě, o kterém jsem nevěděla, jestli ho vůbec donosím. Myom v děloze začal najednou rychle růst. Když Alex měřil šest centimetrů, myom měl už deset! Bylo to strašné, nikdo z lékařů nevěřil, že to zvládneme. Celé těhotenství jsem proležela s krvácením a bolestmi a otce dítěte to vůbec, ale vůbec nezajímalo. Ani se neozval. Nenapadlo by mě, že muž, kterého jsem tak milovala, se dokáže chovat tak strašně krutě.“
Nakonec jste porodila císařským řezem.
„Porod byl velmi komplikovaný, nakonec se ale maličký narodil. Milovala jsem své dítě od chvíle, kdy jsem se rozhodla, že na přerušení nepůjdu. Ten pocit štěstí, když jsem Alexandra poprvé viděla, nejde popsat."
A jak si vysvětlujete, že tak bohatý muž odmítá platit alimenty?
„Nechápu to. On má jediný argument – že kupovat pampersky a starat se o dítě má ten, kdo se rozhodl ho mít. A to on nebyl.“
) Tyhle zlatokopky nejsou politovanihodne.
