14°C
I když jste dnes hlavně máma dvou malých synů, pořád koncertujete, jezdí do Prahy, dokonce chystáte novou desku. Dala jste si vůbec někdy o práce úplně oraz? Tu pravou mateřskou?
"Ve vysokém stupni těhotenství se už nezpívá moc komfortně a po porodu se musíte zase dobře cítit, než vylezete před lidi. Takže ano, vždycky jsem nějakou časovou prodlevu měla, nebylo to tak, že bych porodila a vrhla se zpět do showbyznysu. Navíc užívat si děti je úžasné, jsou to neuvěřitelné chvilky, a hrozně to utíká. To bych nechtěla prošvihnout, i když to občas stojí hodně sil."
Změnily vás děti hodně?
"Určitě jsem se díky nim stala zodpovědnější, nejsem to už jen já, ale my. A jen tak mě nerozhází žádné banality, protože si uvědomuju, že jsou v životě mnohem důležitější věci."
Kromě psychických změn přichází s dětmi i ty fyzické...
"To je prostě daň, tak to příroda vymyslela. Jistě, že to ženu změní i fyzicky. Jasně, neměly bychom rezignovat, jde se udržovat cvičením, já můžu vřele doporučit pilates. Ale neměly bychom na tom ani přehnaně lpět, nelze se srovnávat s tím, jak jsme vypadaly před deseti lety, to se dá těžko udržet i bez dětí. Zub času holt poznamená všechno. Podstatné je vážit si důležitější věcí. Zdraví a pohody."
První část rozhovoru s Ilonou Csákovou čtete zde:
Jako každá žena jste, ale i vy postavu řešila. Měla jste i období extrémní štíhlosti...
"Ale já ji řeším pořád! (směje se) Sem tam si naordinuju nějakou tu dietu, neberu to tak, že jsem zasloužilá matka a na všechno ostatní se můžu vykašlat. Chci se cítit dobře a potřebuju být v kondici i kvůli dětem."
Máte nějaké osvědčené tipy, jak si tu kondici udržet?
"Klasika. Hodně je to skladbě jídla a samozřejmě cvičení. Nikdy jsem nebyla žádný velký sporťák, chvíli jsem cvičila, pak se na to zas vybodla... Pilates, jak už jsem říkala, cvičím druhým rokem a nedám na něj dopustit. Obzvlášť ženám po porodu tohle cvičení velmi pomůže. I když samozřejmě některé se do formy díky genetice dostávají podstatně rychleji, těm tedy trochu závidím. Já to holt v genech nemám."
A co jídlo? Hlídáte se v něm?
"Hlídám. Ale já se v podstatě hlídám celý život, od přírody jsem prostě typ, co neustále lavíruje s váhou nahoru a dolů."
Zkusila jste někdy i nějaké brutální diety? Jako jíst jenom mrkev a tak podobně?
„Nebo jenom banány… No samozřejmě, držela jsem mraky brutálních diet. Dneska už bych to neudělala, na to se mám příliš ráda. Navíc bych tím nechtěla trápit ani sebe, ani své blízké. Protože když je člověk hladový, rozhodně není příjemný. A to si nezasloužím ani já a ani oni.“ (směje se)
Kromě váhy ženy také věčně řeší věk. Jak jste brala příchod čtyřicítky?
„To jsem vlastně moc neřešila, jelikož v devětatřiceti se mi narodil první syn, takže to šlo trochu mimo mě. Ale samozřejmě, že to na sobě vidím, že to cítím. Lhala bych, kdybych tvrdila, že ne.“
Máte dva syny, nechtěla byste stihnout ještě holčičku?
„To bych rozhodně nechtěla! To už nechám na jiných, já si svůj úkol splnila, jsem šťastná, mám dva krásné a zdravé kluky. A navíc by to beztak do třetice nebyla holka, ale zase kluk.“ (směje se)
Měl ten vyšší věk, kdy jste měla děti, vliv i na vaši starostlivost? Nebyla jste kvůli tomu úzkostlivější?
„Jsem úzkostlivá a určitě to s věkem souvisí. Člověk má díky životním zkušenostem bujnější fantazii, ví, co by se všechno mohlo stát, předjímá, zvažuje, všechno se snaží řešit raději už preventivně… Jedna moje přítelkyně mi říkala, ještě v době, kdy jsem děti neměla, že s nimi budu prožívat věčný strachy a tak to bude už napořád. A taky jsem pochopila vlastní matku, když mi říkávala, že to jednou zažiju, co je mít jako matka strach, když jsem ji zlobila.“
Je váš muž ten typ, co s dětmi pomáhá, nebo na to kvůli práci nemá čas?
„Můj manžel je velmi pracovně vytížený, na druhou stranu ale zvládne zastat všechno, co je okolo dětí třeba. Takže když potřebuju odjet, rozhodně mu to nedělá problém. Rozdělí si role třeba ještě s babičkou a dědou, kteří mi taky velmi pomáhají.“
Dokonce prý vzal loni staršího syna a sám s ním odletěl na dovolenou, protože vy se létat bojíte.
„Nejsem velkým příznivcem létání. Přitom v minulosti jsem se nalítala dost. Ale to taky souvisí s těmi dětmi, s věkem, s větší zodpovědností… I když občas se překonám, například minulý rok mě manžel vzal na romantický prodloužený víkend do Říma, takže jsem zatnula zuby a letěla. A stálo to za to! Ovšem letošní dovolenou už budeme řešit obytným vozem a procestujeme kempy v Chorvatsku, což bude asi poměrně dobrodružné.“ (směje se)
Zaujal mě ten romantický víkend v Římě. Děláte tohle pravidelně? Jakože si někam vyrazíte bez dětí?
„To se musí! I když příležitostí samozřejmě není mnoho. Čas od času je to ale opravdu potřeba zrealizovat, to radím všem párům. Je sice krásné, že jsou úžasnými rodiči, ale taky se musí někdy starat o svůj vztah. Bez toho to nejde.“
