Přijala nás stylově, na chalupě ve Stříbrné Skalici. Tam totiž žije. A tam je také seriálový Evžen Huml na zahradě pohřben. Paní Sováková, co se za těch 15 let od smrti manžela změnilo?
„Vůbec nic! Pořád mi chybí a dál s ním denně rozmlouvám. 6. září to bude jen další den bez něho. Dostane na hrob kytičku, jako každý den.“
Proč se stal podle vás z Chalupářů fenomén?
„Chalupáři přinášejí pohodu. A my je bereme, jako kdyby k nám na návštěvu přišli příjemní příbuzní. To udělalo ze seriálu fenomén. Jde o obyčejné příběhy lidí, kteří jsou bez ohledu na dobu, ve které žili, stejní, jako jsme my dnes. Chamtiví, záludní, velkorysí, žárliví, zlí… Ty příběhy jsou navíc okořeněny člověčím humorem. A podstatné jsou bez debat výkony herců. Pan režisér Filip měl velké štěstí, že tehdy mohl ještě vybírat z plejády skvělých herců.“
Bývala jste svědkem toho, když se Jiří roli Humla učil?
„Byla jsem k tomu dokonce přinucena! Sovča se texty učil neuvěřitelně rychle.“
Na place ale improvizoval, ne?
„On byl mistr improvizace! Režisér Filip byl velmi vzácná osoba, neomezoval ho v tom, naopak podporoval. Sovča by svou improvizací ale nikdy neublížil, naopak.“
Co tedy v Chalupářích vzniklo spontánně?
„Tak třeba, jak v tom jednom díle dělají bramboráky. A Kemr, když tam sypou koření, říká: Tohle dávají v Indii do jídla dětem. A Sovča spustil: No jo, v Indii mají plechový děti! On měl prostě v hlavě smetiště a v pravou chvíli vždycky z něho něco použil. Když třeba stěhovali tu jeho postel s matrací, vypadlo z něho: Opatrně, to jsou koňské žíně! A já vím, kde to vzal. To měl od maminky. A měla už tehdy velkou pravdu. Za matraci s koňskými žíněmi dnes dáte majlant.“
Jezdívala jste s ním na natáčení?
„Na Chalupářích jsem s ním byla jen jednou, jinak jsem ale jezdila velice často. A on byl rád, vlastně na tom téměř trval. A to nejen pro to: Andulko, podej, přines, doskoč… On chtěl slyšet i moje názory. Byla jsem jeho první kritik.“
Díval se potom na Chalupáře v televizi?
„Ano, a velmi se u toho bavil a smál.“
Jiří Sovák se stal nesmrtelným a zamilovávají si ho i nové generace. Čím to je?
„Na to se mne ptá milion lidí! Já nevím. Bylo mu dáno něco shůry. Něco, co je pro nás neuchopitelné. Viděl prostě víc a úplně jinak. Měl také bleskové reakce a velmi vtipné. Vždycky ho něco napadlo a pokaždé to zapadlo do situace.“
Prý se mu ale nelíbilo, že jeho seriálovým parťákem má být Josef Kemr…
„Nejdřív nelíbilo, protože Kemr nebyl komik. Když si ale potom přečetl scénář, zjistil, že oni dva vlastně budou ideální spojení, a byl vehementně pro! A když začali točit, nemohl si to vynachválit.“
A Pepíček Kemr?
„Asi to měl stejně. Když dotočili, věnoval Sovčovi obraz Františka Emlera a zezadu napsal: Jirko, díky!“
Manžel byl proslulý cholerik, projevoval se tak třeba i na place?
„Občas ano. Když něco neklapalo, ale nikoli jeho vinou. Většinou to bylo něco s technikou. Byl velmi precizní, všechno muselo klapnout do puntíku. Prostě perfekcionista. Lidi ale nemlátil, jenom pořádně zařval.“
Takže požadoval preciznost i od ostatních…
„Samozřejmě. On dokonce přímo trval na tom, aby třeba byli i všichni jeho kolegové na zkoušku dokonale připraveni. Jednou na divadle na první čtené zkoušce Moliéra jako první vstal a vše odříkal zpaměti. A když viděl, jak kolegům spadla čelist, významně poznamenal: Tak, a teď se ukažte vy, holoubkové!“
A jak se manžel projevoval doma?
„Všemožně. Sehnat lustr byl tehdy horor. A když se nám to povedlo a na chalupě jsme si ho pověsili, zjistili jsme, že se mu neustále posunuje širm. Nevím proč, asi podle nálady, větru… Každopádně z něho současně vycházela i taková smrdutá látka. Z toho byl Sovča nepříčetný. Jednou zase zasmrděl, Sovča zařval, lustr serval i s kusem stropu a vyhodil ho z okna! Potom se za ním významně podíval a ještě na něj plivnul! V tu chvíli jsem prchala do lesů. Smát se cholerikovi, to je to nejhorší, co můžete. On byl ale líbezný cholerik.“
Líbezný?
„Tak jsem mu říkala, protože se nakonec vždycky zasmál sám sobě. Jednou takhle vzteky kopl do židle a zlomil si malíček. Místo aby naříkal, protože to samozřejmě bolelo, byl pár vteřin úplně zticha a potom suše pronesl: Tak a jedeme do nemocnice. A tam už všem humorně celou věc vyprávěl, byl obrovsky vtipný a rozesmál lidi v čekárně i celý personál.“
Co měl vůbec manžel nejraději k jídlu?
„Všechno to, co nesměl. Velmi tučné zapékané palačinky se smetanou, zvěřinu miloval tak, až z ní měl dnu. On to ale komentoval slovy: Když mohl mít dnu Valdštejn, tak proč ne já?! A zbožňoval zmrzlinu. Naráz jí dokázal sníst tolik, až jsem nechápala, že mi nezmrzl!“
Kvůli dně přestal manžel pít alkohol?
„Kdepak. Když ji dostal, nepil už dvacet let! Zažil si bujará léta, samá švanda, panáky, pivo, no všechno. On byl schopný s herci v hospodě propít i příspěvky, které dostával od ROH. On si ale už tehdy dal hranice, které se rozhodl, že nepřekročí. A když k nim došel, dal si posledního panáka a od té doby si nedovolil ani malé pivo. Když se nad tím podivoval Pepa Dvořák, řekl mu: Hochu, já v životě vypil tak velkej rybník, že bys ho nepřekročil.“
Byl i vášnivým kuřákem – proč přestal?
„On nikdy přestat nechtěl, ani o tom neuvažoval. Jednou ale takhle bafal a najednou mi říká: Nemůžu si vzpomenout na roli! Což se mu nikdy nestalo. A najednou tu cigaretu típl a prohlásil důrazně: A končím! Od té doby si nezapálil. To obdivuju.“
V čem vám manžel nejvíc chybí?
„Naprosto ve všem. Kromě vyplňování lejster. V tom byl naprosto nepoužitelný. Jednou měl dva měsíce zkoušky ve staré Besedě. A tam pokaždé při příchodu musel vyplňovat dotazník, což on naprosto nenáviděl. Byla tam i kolonka: Účel návštěvy. A Sovča tam celé ty dva měsíce psal: Špionáž!“
Litujete, že se manžel nedožil dnešní doby?
„Já vám nevím... Tuhle dobu by asi nezvládl ani svým humorem.“
Blesk slaví 40. výročí Chalupářů unikátní knížkou s exkluzivním celovečerním dokumentem o seriálu na DVD zdarma! Knížka i film jsou plné nových informací, nikdy nepublikovaných fotografií a unikátních rozhovorů s herci a tvůrci, případně jejich nejbližšími pozůstalými. Už teď v každém novinovém stánku!
Objednávejte i prostřednictvím SMS! Pošlete SMS na číslo 902 11 ve tvaru: CHALUPARI mezera JMÉNO mezera PŘÍJMENÍ mezera ADRESA mezera MĚSTO mezera PSČ Příklad: CHALUPARI Jan Novak Prubezna 233 Olomouc 77900
Cena každé přijaté SMS je 69 Kč vč. DPH (zahrnuje poštovné i balné). Provozuje CZECH NEWS CENTER, a. s., infolinka 296 363 199 ve všední dny 8–16 hod., mobil@cncenter.cz, www.platmobilem.cz
