24°C
Felixi, dnes jste doprovázel manželku na pohřeb. Jak jste to zvládli?
„Tak já myslím, že jsme to zvládli dobře. Byl to pohřeb, no...“
Tvrdil jste, že se slečnou Gelemovou se už nebudete stýkat, a dnes jste se opět viděli. Co za tím je?
„Já jsem… Teď nevím… A kde jsme se viděli?“
Vyzvedával jste ji vaším autem u jejího bytu, nevzpomínáte si? Jeli jste pak do staré Ruzyně.
„Aha. To jsem ji tam hodil jen kvůli nějakým plátnům nebo co.“
Takže jí dál pomáháte a vídáte se s ní?
„Ne, ne.“
Tak jak je možné, že jste se s ní viděl zrovna v den pohřbu?
„A je nutný o tomhle opravdu psát? (pauza) Je opravdu nutné se k tomu vracet?“
Vy jste nám ale tvrdil, že jste to celé ukončil.
„No ano. To ale neznamená, že když to ukončím, že ji půjdu zastřelit nebo ji už nepotkám.“
Ví o tom Dáda?
„Já jí nemusím říkat, kam jedu! My jsme svobodní lidé a žijeme ve svobodné zemi. Tak si snad, ku*va, můžeme dělat, co chceme!“
Nenaruší to teď váš proces usmiřování s vaší ženou?
„Jaký usmiřování, my jsme dávno usmíření. My se nerozcházíme, ani neusmiřujeme na etapy.“
Takže je s Dádou všechno v pořádku?
„Ano!“
A jak jí vysvětlíte setkání s milenkou?
„Řeknu jí, proč jsem se s ní potkal. Co je na tom špatně?“
Slováček opět jezdí za milenkou! Nechal se nachytat, rozčílený hledal výmluvu! Daniela Pilařová, David Turek
Slečna je možná zlatokopka, ale Dáda je vypočítavá m.rcha... 
