Přefocené stránky z diářů, do kterých si zpěvačka tři roky před tragickou smrtí na kolejích zapisovala nejdůležitější události, jsme předložili znalcům písma, psychologie a kriminalistiky. A resumé? Iveta trpěla pochybnostmi. O sobě i lásce, které se jí nedostává... Jistá si prý byla jen jednou věcí ‒ že chce zemřít!
Grafolog: Nedostávalo se jí lásky!
„Rukopis patří člověku pracovitému, energickému. Z posledního zápisu ze dne 29. dubna 2014, který patřil panu Rychtářovi a jeho narozeninám, je ale zároveň patrná velká únava a nejistota. Pisatelka si není jistá, zda ji má někdo rád, zda jedná tak, aby byli druzí spokojení. Pochybuje o sobě, ne o druhých. Nechce okolí zbytečně zatěžovat svými problémy a snaží se je řešit sama. Je to člověk hloubavý, přemýšlivý a přizpůsobivý, který se z velké části uzavírá sám do sebe. Vně působí na okolí, že je vše v pořádku, je poměrně hodně racionální, ale vnitřně vše hodně prožívá. Pisatelka je chytrá a inteligentní, jen potřebuje porozumění a souznění s okolím,“ říká grafoložka Zuzana Dobiášová.
Kriminalista: Chtěla se zabít!
„V případě sebevraždy se takovéto věci, jako jsou deníky, stávají předmětem vyšetřování. Hledá se všechno okolo, protože z činu se musí vyloučit nešťastná náhoda, sebevražda nebo vražda. Zjišťuje se okolo toho člověka všechno. V jakém žil prostředí, jestli netrpěl, společenské postavení. Pokud jde ale o případ paní Ivety Bartošové, tam je to o něčem jiném. Bylo evidentní, že sebevraždu chtěla spáchat, když šla k vlaku, protože ji viděli svědci. I kdyby nebyl dopis na rozloučenou, tak to bylo jasné. Tam se nemuseli kriminalisté zabývat věcmi, jako jsou deníky,“ vysvětluje emeritní policejní rada Miloslav Dočekal.
Psychiatr: Emoce na papíře
„Jedná se o stručný a spíše heslovitý záznam úkolů nebo situací, které člověk zapisuje obvykle v chvatu a především proto, aby na něco nezapomněl. Na těchto stránkách diáře dominují tedy jen konkrétní informace, případně emotivně podbarvené, doplněné bezděčnými kresbami sluníčka. Řada lidí si při poslechu někoho a nebo při telefonování kreslí ornamenty nebo jiné výtvarné prvky, aniž by to mělo nějaký hlubší smysl, a často si to ani neuvědomují. O aktuálním stavu psychiky z nich nelze nic validního vyčíst,“ říká psychiatr MUDr. Jan Cimický, CSc.
