Už mi trochu splývají dny, musím to počítat na prstech, aby se dopočítal, jak už je to vlastně dlouho, co jsem se rozhodl sám sebe mučit tím, že si budu odpírat něco, nad čím jindy ani nepřemýšlím. Dnes jsem se dopočítal jedenáctého den abstinence. A spíš než alkohol mě trápí něco jiného.

Džambulčin detox probíhá, zdá se, úspěšně. Můj detox probíhá, nezdá se – tak to je, též úspěšně. Nevidím moc velký rozdíl v nějakých psychických stavech, náladách. Možná mám jenom víc energie. Schválně, zkuste to taky někdy, pokud jste „pijáci“ a dáváte si večer k filmu sklenku či rovnou celou lahvinku vínka.

Zkažená večeře

Spíš než nějaké trable s žíznivými pohledy po lahvích alkoholu, když procházím obchodem a hledám čerstvé celozrnné pečivo, mě trápí dnešní večeře. Původně jsem chtěl ženě udělat hovězí na víně, s knedlíky a zeleninou. Pak jsem si ale uvědomil, že když ani kapka alkoholu, tak ani hovězí na víně. A nahradit to pomerančovou šťávou asi nebude úplně to ořechové. Náhradní varianta se stejně zdá jako lepší.

Birell jako placebo?

Ještě když jsme u toho stravování. Spousta Čechů má ve zvyku, kromě ponožek v sandálech vytáhnutých ke kolenům a propoceného trička, si dávat k jídlu pivo. Tomu já jsem nikdy moc nepřišel na chuť, avšak v poslední době to občas praktikuji (vyjma posledních 11 dní). Když ale zrovna třeba jedete autem a stavíte se v motorestu na jídle, pivo jako takové si dát nemůžete. Teda můžete, ale pak taky dost možná skončíte jako ozdoba v nějakém přilehlém stavení. Otázka je, jestli nealko pivo opravdu chutná jako pivo, akorát je bez alkoholu, nebo jestli je to jenom nějaké placebo díky stejné barvě a tvaru lahve. Mně osobně to nechutná. A co vám? Pište na pavel.schuster@blesk.cz! A posílat můžete i další podněty.