14°C
BLESK: Eliško, kdy jste si dokázala připustit, že něco není v pořádku?
„Bylo to po rozchodu s Noidem. Vypnula jsem si telefon a jenom přemýšlela. O celém svém životě. V ten moment mi došlo, že se svou váhou musím něco udělat.“
BLESK: Jak se u vás anorexie projevovala?
„Byla jsem posedlá, že musím pořád hubnout. Jednou jsem si někde přečetla, že jsem tlustá, a tím to začalo. Chtěla jsem být nejhubenější ze všech. Pak už šla váha jen dolů. Nechtělo se mi přibrat zpátky, abych nemusela měnit šatník.“
BLESK: Jak to, že si váš expřítel Noid nevšiml, že máte takový problém?
„Nemohl. Měla jsem takové vlny. Normálně jsem jedla a pak třeba dva měsíce jen minimálně. Opravdu si toho nemohl všimnout.“
BLESK: Kila šla dolů přirozenou cestou, nebo jste si nějak pomáhala?
„Šlo to jen tím, že jsem opravdu nejedla. Anebo když jsem něco snědla, udělala jsem si 20 dřepů nebo chodila po schodech.“
BLESK: Takže zvracení neprobíhalo?
„Opravdu ne. Přiznávám, že když jsem v 16 letech poprvé přišla do modelingové agentury a řekli mi, že musím zhubnout 3 centimetry přes boky, řešila jsem to tímhle způsobem. Dneska bych do toho už nešla. Kromě modelingu se živím i zpíváním a při zvracení bych si popálila hlasivky.“
BLESK: Pomohl vám nový přítel Jakub?
„Nesmírně. S Jakubem si říkáme úplně všechno a to mi strašně pomáhá. Když si někde na společné večeři dám jenom salát, hned mi řekne, ať se pořádně najím. Že si pak spolu půjdeme zacvičit.“
BLESK: Nebojíte se, že se anorexie vrátí?
„Moc dobře si uvědomuji, že tahle možnost hrozí. Ale vím, že jakmile bych zjistila, že je to zpátky, hned vyhledám pomoc lékaře.“
