Co Vás vedlo k tomu skončit s muzikály?
Už více, než dva roky přemýšlím o tom, že mám chuť odejít z muzikálového světa. V poslední fázi v tom sehráli zásadní roli manželé Landovi. Nejdřív Mirjam, která mě obsadila do svého muzikálu Klíč králů, abych se později jen z internetu dozvěděl, že v něm nehraji. Přistoupil jsem na její podmínku, že nesmím zkoušet jiný muzikál. Přišel jsem tak o práci minimálně na půl roku.

Není to zvláštní jednání?
Je a dost mě tohle od produkcí uráželo. Majitelé nebo producenti si na mě dělali nárok, jako bych jim patřil. Dokonce jsem dostal jednou i nůž na krk. „Pokud půjdeš do jiného představení, tak si tady už nezahraješ!“

A jak s tím souvisí Dan Landa?
Ten mě svým projevem na Slavíkovi ujistil v tom, že je čas na změnu. Že neumřu, když odejdu a půjdu jinou cestou. Velmi mě Dan inspiroval a moc mu za to děkuji.

To se teď vykašlete na všechna představení, ve kterých hrajete?
Smlouvy dodržím a nasmlouvané představení dohraji do té doby, než se za mě najde náhrada.

Určitě se vaše rozhodnutí ukáže i na domácím rozpočtu. Budete mít, jak se říká, co do pusy?
Bál jsem se, že mě nic jiného neuživí dlouho, ale na přelomu loňského a letošního roku jsem prodal dům a zbavil se dluhů. Teď k životu nepotřebuju moc a můžu se začít věnovat tomu, co mě zajímá.

A to už zřejmě není hudba.
Ale ano, se svou kapelou Poste Restante budu hrát dál. I když uživit se tím je dost složité. K tomu se chci začít i víc věnovat koučingu. Už jsem absolvoval několik seminářů zaměřených na osobní rozvoj a transformaci. Svůj čas teď budu věnovat ke zdokonalení svých vědomostí a budu se snažit pomáhat lidem najít příčiny jejich problémů a společně je odstranit.

Možná váš odchod není definitivní, přeci vás muzikály nemohly přestat bavit?
Je to naprosto definitivní. Přestalo mě to naplňovat. Musel jsem brát každou nabídku a dokonce jsem je i vyhledával, protože jsem se potřeboval uživit. Splácet dluhy jako je hypotéka a další úvěry, které jsem si nabral, abych měl „lepší“ život. Dostal jsem se do situace, kdy jsem musel vydělat 70.000 korun měsíčně, abych žil. Proto jsem hrál i v představeních, které bych za jiných okolností třeba ani nevzal. Ale můžu si za to sám, protože jsem dělal co jsem dělat nechtěl a připustil jsem, že se se mnou jednalo, tak, jak se jednalo.