Deníček Ornelly:
Probudila jsem se uprostřed noci. Abych se úplně nenudila, šla jsem se poeticky kouknout z okna. Byla jasná noc, všude hvězdy a u nich zářící měsíc.Táhlo mě to do kuchyně, kde jsem si uvařila můj oblíbený pomerančový čaj a k tomu jsem si vytáhla rodinné album. Nalistovala jsem v něm fotky z Rakouska, kde jsme se sestrou ještě malé. Přemýšlela jsem o tom, jaké jsme měly bezstarostné dětství. A jak vlastně oceňuju to, že nám rodiče ukázali kus světa.
Když si vzpomenu, jak jsme s Charlotte nadávaly, jak je otravné chodit túry po horách, jezdit na výlety třeba do Louvru a tak podobně. Zpětně bych si nafackovala. Už vidím, jak budu v tomto směru stejná a nekomromisní. Přestože jsem si dřív stokrát přísahala, že nebudu své děti s ničím otravovat a do ničeho je nutit. Je to jinak.
Pěkný den vám všem Ornella
