14°C
Jitka kojí, těhotenská nadváha už činí jen 8 kilo, Elenka si konečně uvědomila, že v noci se spí a přes den žije, co si víc přát? „Opravdu je mi fajn. Víte, těhotenství jsem měla vážně těžké, ty moje hormony se mi fakt zbláznily. Ale porod, to už byla procházka růžovou zahradou,“ říká Jitka, která při těhotenství přibrala úctyhodných 30 kilogramů.
„Byla jsem samá voda. Den po porodu jsem už měla o dvacet kilo míň a teď mám navíc jen osm a jde to postupně dolů,“ vysvětluje Jitka, která přivedla dceru na svět v termínu a přirozeným způsobem. „Naštěstí! To byl obrovský dar. Manžel u porodu statečně byl a znamenalo to pro mne opravdu moc. Byl to obrovský přínos, on je ale opravdu parťák do života. Zprvu jsem se bála, jestli to unese, on byl ale báječný,“ sděluje Jitka a potom přiznává: „Báječný, statečný, ale tak nervózní, že když měl přestřihnout pupeční šňůru, střihl vedle. Napodruhé se mu to ale podařilo. Sledovala jsem ho tak jen tak periferně, ale neuvěřitelně si ho za tu jeho odhodlanost nám s Elenou pomoct vážím,“ dodala Čvančarová.
Jitka uvedla věci na pravou míru
Čvančarová je jinak nadšená, že od porodu u ní funguje střídavá péče. „No opravdu, on se tak skvěle stará a pomáhá mi. A je to také díky té naší volné práci. On učí, má hodiny choreografie a řídí si čas sám,“ míní Jitka, která se také rozhodla mít kariéru jen jako svého koníčka. „Je nesmysl, že bych měla hrát v premiéře muzikálu Bídníci, která je už 1. března. Nastoupím tam někdy koncem dubna a budu pouze zatím hrát v odpoledních představeních. To se manžel mezitím může projíždět s Elenkou v parku a potom budeme zase všichni tři spolu.“
Jitka prostě kvete. A Blesku také vyvrátila, že její překrásný manžel by mohl být nemocný nebo zneužívat invalidní kartu pro parkování vozu. „Manžel je zdravý jak řípa a nezneužívá žádnou kartu. Má velice nemocného tatínka, sedmdesátiletého Petra Čadka, kterému říkáme Veliký. Je moc kombinovaně nemocný, má automobil a přidělenou invalidní kartu. No a Petr ho prostě vozí téměř denně. Tak to bych ráda, aby bylo jasno. My žijeme na Kampě na Praze 1 a máme oba rezidenční karty, takže invalidou neklameme, opravdu, vždyť by to bylo rouhání. A to nám je opravdu oběma cizí.“
dvaceti roky. 
