"Josef Škvorecký byl solitér, který k nám v nejtěžších dobách nesvobody vnesl ducha amerického konzervatismu a svobodomyslnosti. I v kanadské emigraci, po sovětské okupaci Československa, nejenže neztratil kontakt se svou vlastí, ale pracoval pro ni a pro její budoucí svobodu jako málokdo druhý," uvedl Klaus.
Klaus na setkání s ním nezapomene
"Škvorecký nepatřil k převažující části českých intelektuálů, kteří museli projít zkušeností v komunistické straně, aby pochopili svůj omyl. Patřil k těm nemnoha, jimž bylo vždy intuitivně jasné, že se svoboda a komunismus spojit nedají," doplnil. Dodnes prý vzpomíná na setkání se Škvoreckým v roce 1969 na amerických univerzitách Cornell a Berkeley.
Zástupci spisovatelské obce i politici v kondolencích ocenili Škvoreckého literární a exilovou vydavatelskou činnost. Jeho kanadské nakladatelství 68 Publishers vyzdvihl předseda vlády Petr Nečas, ministryně kultury Alena Hanáková i písničkář, spisovatel a předseda Českého centra PEN klubu Jiří Dědeček.
Otec Tankového praporu
Známý český spisovatel odešel do Kanady po potlačení pražského jara 1968, a to na začátku roku 1969. V Torontu spolu se svou manželkou, spisovatelkou a herečkou Zdenou Salivarovou založil o dva roky později nakladatelství Sixty-Eight Publishers, ve kterém vydávali díla autorů, kteří nemohli v komunistickém Československu publikovat.
Rodák z Náchoda, který patřil k nejznámějším českým spisovatelům v zahraničí, publikoval také řadu vlastních děl, z nichž mezi nejoblíbenější patří román Zbabělci, novela Legenda Emöke, román Tankový prapor, Prima sezóna nebo Příběh inženýra lidských duší.
