Pohlreich si totiž pronajal jedno patro zámku ve švýcarském Romanshornu a jeho lidé tu servírují svíčkovou (600 Kč) a bramboračku (220 Kč). Švýcarky pomlaskávají a při placení umějí pustit frank. Blesk Pohlreichův podnik navštívil a otestoval. Zámek stojí na mírném kopci nad jezerem a pod jeho terasou kotví plachetnice.

Tuhle idylku nesoucí název TriBeCa má na starosti deset Čechů a jeden Švýcar. Číšníci jsou ochota sama, je vidět, že jsou řádně vycepováni. Kuchyni tu vládne Ondřej Jíňa, ale Ano, šéfe! říká samozřejmě na dálku Pohlreichovi, jehož duch jednoduché preciznosti je z jídelníčku patrný. Jen dva předkrmy, tři hlavní jídla a dezert. Ceny jsou přitom srovnatelné s ostatními podniky v Romanshornu. Přitažlivost restaurace však spočívá v absolutní čerstvosti surovin, kterou Blesku vychvalovala do nebes většina hostů.

Na dveřích zámecké restaurace ve švýcarském Romanshornu nenajdete nálepku s portrétem Zdeňka Pohlreicha a přece se tu vaří v jeho režii. Od května je totiž nájemcem jedné z nejkrásnějších restaurací na břehu Bodamského jezera. Nedávno prohlásil, že končí se školením českých kuchařů, a tak se zřejmě teď soustředí na Švýcarsko. Blesk v krátké přepadovce prověřil kvality této restaurace...

Fotogalerie
4 fotografie

Romanshorn je romantické městečko s přístavem plachetnic na břehu Bodamského jezera. Projíždějí jím stovky turistů denně. Nejčastěji se zastaví v místním přístavním bistru a kavárně, ale někteří z nich zamíří i kousek do kopce do zámku, kde se nachází velká restaurace s dvěma terasami přibližně pro sto hostů – TriBeCa.

Je z ní krásný výhled na přístav a čistou vodu jezera. Poutače upozorňují na to, že tu bylo znovu otevřeno občerstvení na zámku. Nikde ale nenajdete zmínku, že tuhle restauraci provozuje známý český šéfkuchař. Jen česká vlajka vedle švýcarské naznačuje, že jsem tu správně. A pak také české jmenovky na blůzách číšníků...

Vaří tam Češi

„Je nás tu kolem deseti Čechů a jeden Švýcar, podmínkou je kromě jiného, že umíme perfektně německy a další jazyky...“ vysvětluje číšník Pavel, jehož smlouva stejně jako ostatních je na neurčito. Interiér restaurace je přizpůsoben tomu, že je na zámku – pohodlná křesla, vše je laděno do neutrální béžové. Je třeba říct, že na první pohled je to prostředí útulné. Česko tu připomíná vystavená becherovka a pár knížek, které nikdy nikdo nebude číst od Svatopluka Čecha a J. Š. Baara. Důležitější než četba je totiž místní kulinářství. A tak si od přeochotného personálu necháváme přinést jídelní lístek.

Denní menu je přesně podle zásad televizního šéfa: Dva předkrmy, tři hlavní jídla, polévka a dezert. Vybíráme pstruha se zeleninou a vepřové se slaným bramborem. Tomatová polévka je připravovaná za studena – což je vynikající nápad ve vedru, které ten den panuje. Kolem dvanácté hodiny je většina návštěvníků na terase. Není právě narváno, ale kolem dvaceti hostů, většinou starších věkových kategorií, je tu určitě. Pochutnávají si hlavně na pstruzích a rajčatové polévce. Teprve, když má šéfkuchař Ondřej Jíňa chvíli čas, můžeme si s ním povídat.

„Jsme tu všichni od května. Mne si vybral Zdeněk Pohlreich osobně, protože mě znal z Německa, kde jsem v Baden Badenu pracoval pro českého šéfkuchaře pana Pospíšila. Cíl je jasný, získat si klientelu tím, že máme všechno čerstvé a z místních zdrojů. Například ryby nám dodává místní rybář, který každé ráno volá, co ulovil. Podle toho upravujeme denní menu. Vlastně vaříme českou a evropskou kuchyni, k níž nemusíme vůbec nic dovážet. Dokonce i mouku na knedlíky jsme objevili na zdejším trhu...“směje se Ondřej.

Restaurace pro všechny

Restaurace si zjevně teprve hledá klientelu. Je cenově odpovídající těm, které jsou v městečku, ale jako bonus tu právě mají onu čerstvost. Když se ptáme starších dam, jak jim chutnalo, nemohou si vynachválit místní těstoviny a také pohár s čerstvým ovocem. A jak daleko sahá ruka Zdeňka Pohlreicha? „Má toho teď moc – včetně televize, tak se tu objeví tak jednou za měsíc, v podstatě mi nechává volnou ruku,“ říká zdejší šéfkuchař.

Lákáme z něj i informaci, zda se tady na zámku odehraje i Pohlreichova svatba, ale buď je Ondřej Jíňa loajální, nebo nebyl informován. „Nic o tom nevím,“ říká, ale jako bonus na cestu nám přidává recept na vynikající studenou rajčatovou polévku. Na 4 porce budete potřebovat asi 2 kg čerstvých, zralých rajčat, šťávu a kůru ze dvou pomerančů a dvou citronů, perníkové koření, sůl, cukr. Rajčata se šťávou a kůrou rozmixujete, přepasírujete, okořeníte a na talíři jako ozdobu můžete přidat piniové oříšky a hoblinky pomerančové kůry.

A co na to Zdeněk Pohlreich?

„O tom, že je možnost provozovat restauraci na zámku v Romanshornu, jsem se dozvěděl náhodou přes známé. Pak už to šlo velmi rychle. Sehnali jsme personál a od května už to jede. Ve Švýcarsku jsou kvalitní a čerstvé suroviny, takže se tam vaří skvěle. Uvidíme, jak ta první sezona dopadne…“