9°C
„Já jsem zvyklý vydávat desky každých pět a více let. Je mi 73, tak nevěřím, že bych někdy v 80 opruzoval svět nějakým dalším albem,“ říká Bobek.
Vydáním skladeb Johnnyho Cashe prý symbolicky dosáhl nejvíc, čeho v životě mohl dosáhnout. Album Bobek natáčel v proslulém americkém studiu Quad v Mekce country Nashvillu, kde byl Cash doma. S nahrávkou mu tam pomáhal i Cashův dlouholetý kontrabasista Dav Roe. Když Bobek v 50. letech minulého století uslyšel poprvé v rádiu Cashův hlas, cítil prý po těle zvláštní mrazení.
„Dnes už vím, proč. Ten jeho hluboký hlas mě provázel celý život, až se naše cesty v roce 1978 zkřížily a my si společně na americkém velvyslanectví v Praze vystřihli jeho písničku. Tímto albem mu vzdávám hold a víc už skutečně nechci a nehledám,“ tvrdí Bobek, který se rozhodl, že poslední desku doprovodí i poslední turné.
Bobka konec kariéry prý neděsí. Když před 4 lety nemohl dýchat a bojoval v bezvědomí o život, uvědomil si, že všechno má svůj čas a nějaký konec. „Byl jsem už tam, na druhém břehu,“ říká.
