A také vzpomíná na tátu, který svůj život dobrovolně ukončil před šesti lety.
Herečka Tereza Brodská (40) je po otci Vlastimilu Brodském (†81) milá a vtipná, po mamince Janě Brejchové (68) křehce půvabná. Díky seriálu Ulice ji lidé oslovují Báro a radí jí, jak zatočit s nevěrným manželem.
Je vaše máma, Jana Brejchová, opravdu stále zamčená doma? Chodíte k ní, nebo nepřijímá návštěvy?
"Momentálně se uzavřela světu. Už pár měsíců spolu komunikujeme jen přes telefon. Maminka kouří jednu cigaretu za druhou, a proto k ní všichni raději chodí v létě, když se dá pořádně větrat."
Ona se naopak práce straní. Nedávno jste prohlásila, že byste jí chtěla vrátit chuť do života tím, že s ní natočíte film. Jak jste daleko?
"Nemáme scénář."
S manželem, fotografem Herbertem Slavíkem (45), jste se chtěli stát i producenty filmu. To si troufáte. Mnozí herci, kteří to zkoušeli před vámi, třeba Martin Dejdar, zkrachovali.
"Nevím, jak to bylo u Martina Dejdara, ale člověk se učí. To už je dost let zpátky. Všichni jsme v té době byli euforičtí, dnes už se lépe orientujeme v téhle situaci. Určitě bych měla vedle sebe svého muže, se kterým bychom to dělali společně. Ale nemáme scénář. Obecně u nás chybějí kvalitní scénáře."
Jaký jste vlastně měli vztah s vaším tatínkem, Vlastimilem Brodským?
"Moc krásný a zvláště poslední roky jsme si byli blízcí. Poslední rok jsem s tatínkem jezdila na takové besedy po republice. Jezdil s námi i Herbert a ta beseda se často překulila do vyprávění v hotelu na pokoji. Já jsem se tatínka ptala na jeho mládí a dětství. Bylo to velmi půvabné, protože jsem spoustu věcí o naší rodině nevěděla. Je mi líto, že už mu nemůžu zavolat. Táta nikdy emoce moc neprojevoval, vždycky mě poplácal nebo do mě zabušil a řekl mi: Babko! Ale byli jsme si hodně blízcí."
