Co řekla v rozhovoru pro Blesk magazín?

Jak pokračuje váš spor s bývalým přítelem Ondřejem Höppnerem?
"V současnosti čekám na soudní rozhodnutí, protože můj bývalý partner podal stížnost na podjatost soudu. Takže se neúnosná situace dál protahuje..."

Co je pro vás ta neúnosná situace?
"Máme Sofinku ve střídavé péči. Čtrnáct dní je holčička u mě, čtrnáct dní u něho. Já o Sofince vždycky celých 14 dní nic nevím, nevím co dělá, kde je, jako bych mou holčičku vůbec neměla..." (se slzami v očích)

To si s expartnerem ani nevoláte?
"Ne, protože to Sofii údajně velmi rozrušuje..."

Opravdu nejste schopni se domluvit?
"Pan Höppner chce dítě do své péče a nebo půl na půl. Jako máma Sofinky jsem bytostně přesvědčená, že ani jedna z těch možností pro ni není dobrá. Je to stresující, šílené. Já se pořád držím nějakou silou a věřím, že to dobře dopadne. Mám velký strach, aby se to na ní nepodepsalo."

Někteří psychologové tvrdí, že střídavá péče je pro dítě dobrým řešením.
"Jsou ale také psychlologové, kteří ji v případě jako je náš, rozhodně nedoporučují."

Ondřej Höppner je jedním z rodičů Sofie. Je opravdu tak špatný táta, že u něho dcera nemůže být v péči?
"Promiňte, to vám vzhledem k probíhajícímu soudnímu sporu nemohu říct, ale věřte mi, důvody pro to jsou zásadní...

Vraťme se do doby, kdy jste s Ondřejem začala chodit. Byla to velká láska?
"Hmmm, ani nevím, zda tam někdy vůbec byly velké emoce, sympatie."

Když jste se dali dohromady, tak tam snad něco bylo...
"No něco ano. Ale neříkám, že to byla třeba zamilovanost, nebo že to byl nějaký vášnivý vztah. Prostě to bylo něco v tom smyslu, 'že jsme si zbyli'...Já jsem byla hodně sama v Praze, on taky a co k tomu víc říct..."

Jaký byl váš vztah?
"Od začátku to bylo střídavě oblačno. A od začátku nám bylo podle mě jasné, že ten vztah nemá budoucnost. Ale i když to nefungovalo, nedokázala jsem hned odejít. A když jsem konečně odešla a myslela, že jsme nadobro skončili, zjistila jsem, že jsem těhotná."

V té době už jste znala vašeho nynějšího manžela Viktora Dyka?
"Ano, poznali jsme se v divadle Ta Fantastika. Ale tehdy jsme spolu ještě nechodili, i když Viktor o mně už tenkrát moc stál a chtěl mě."

I když se dozvěděl, že čekáte s Ondřejem dítě?
"Ano, dost často na ty chvíle vzpomínám. Neřekla jsem to tehdy přímo jemu, ale jedné kolegyni. A za chvíli vědělo celé divadlo, že jsem těhotná. Přišel za mnou Viktor a řekl, že mě chce i s miminkem. Nevím, kolik jiných chlapů by se takhle zachovalo..."

Vy jste se ale vrátila k Ondřejovi. Proč?
"Přece jen jsem s ním čekala dítě. Přistěhovala jsem se zase k němu a vnímala to jako poslední šanci. Když to teď vidím zpětně, bylo to marné a zbytečné, ale po bitvě je každý generálem. Nevyšlo to. A ještě před tím, než se Sofie narodila, jsem odešla. Definitivně."

Jste si jistá, bez ohledu na to, co jste mi už řekla, že to dítě je opravdu Ondřeje a ne Viktora?
"To jsem si zcela jistá a vždy jsem byla."

A on si byl také jistý?
"Nechal si udělat testy DNA, potvrdily mu, že je Sofinka opravdu jeho."

A rozhořel se soudní spor o dceru, křížová palba přes média plná obviňování.
"K tomu se snad ani nedá nic slušného říct, takže nic neříkám. Plně se projevilo, jak neumí prohrávat. On je prostě geniální novinář, malíř a básník, geniální muž. A nějaká trapná nicka si ho dovolí opustit s jeho dítětem. Pěkná pomsta. Prodal nás se Sofinkou na titulní strany, jako bychom byly pouťová atrakce. Vydal také knihu, kde popsal dobu, ke které se v tomto rozhovoru vyjadřuji já, ze svého pohledu."

Nicméně ten boj vedete oba. Například se spekulovalo, že jste se letos v únoru vdala právě proto, abyste ukázala, jak harmonický vztah máte a že by Sofie měla být s vámi.
"S Viktorem jsme chodili tři roky, takže to byl přirozený vývoj. Nebála jsem se toho rozhodnutí."

Když jste nedávno mluvila se Sabinou Laurinovou, nechala jste se slyšet, že by se vám těhotenské bříško taky líbilo...
"Určitě, ale zatím to nejde, hlavně kvůli probíhajícímu soudu. A teď, když mám Sofinku tak krátký čas, nejde, abych měla miminko."

Říká Sofinka Viktorovi táto?
"Ne, říká mu jménem. Ale někdy, když se cítí dobře, se prořekne a osloví ho táto."

Hotová idylka. A navíc jste si koupila dvojdomek, kde chcete všichni tři žít...
"Půl dvojdomku, ale na obrovskou hypotéku, kterou jsem si na sebe vzala. Ta mi dá ještě zabrat! Ale já po všech těch peripetiích, po 17 letech po pronájmech už nemám jinou šanci! Takže budu třicet let splácet."

Od patnácti let žijete v podnájmech?
"Když jsem přišla z Písku do Prahy na konzervatoř, bydlela jsem dva roky na intru, pak už po podnájmech. Strašný! V jednom domě naproti Výstavišti v Holešovicích třeba domácí vybíral nájem v županu, fakt síla! V Liberci, kam jsem po škole nastoupila, jsem zase bydlela v takové šeredné nudli, které jsem říkala kobka. V divadle jsem brala tři tisíce a do smíchu mi tedy nebylo."

Kdy se to zlomilo?
"Když jsem se vrátila do Prahy a dostala práci v jednom časopisu. Konečně to byla nějaká jistota."

A pak přišla životní šance, seriál Ordinace v růžové zahradě.
"Kamarádka Linda mi řekla, ať to zkusím na castingu. Já si moc nevěřila, ale v té době jsem měla půlroční Sofinku, a potřebovala jsem nás zajistit, tak jsem to zkusila a vyšlo to!"

V seriálu hrajete dodnes potrhlou barmanku Lucii, nemůže se vám stát, že vás třeba scenáristé nechají přejet autem?
"Teď budeme natáčet až do června, mám smlouvu, tak snad ne. Ale člověk nikdy neví, kdy ho třeba někam na dva měsíce odklidí."

Vedle seriálu hrajete pořád také v divadle a teď jste se představila i jako fotomodelka. V docela odvážném kalendáři...
"Ale není nic vidět, ne? Vzniklo to tak, že mi v červenci zavolal fotograf Jakub Ludvík, jestli bych nechtěla nafotit kalendář na Sardínii. A řekl, že bych si tam mohla vzít i Sofinku. To rozhodlo."

A pak vám Jakub až na letišti řekl, že budete fotit oblečená jen do rybářské sítě. Nechtěla jste to zatrhnout? Třeba proto, že jste spíše chlapecký typ?
"Já jsem spokojená s přírodou. Do zvětšení prsou bych rozhodně nikdy nešla, maximálně nějaké dorovnání po dětech. Mně se ohromná prsa opravdu nelíbí a nosím oblečení tak, abych vypadala spíš rovná...Já se zplacaťuju..."

A Viktor je taky spokojený?
"Myslím, že jo, nestěžuje si. On je dokonce rád, že chrastím kostmi..." (směje se)